V bulharských volbách vítězí strana exprezidenta Radeva

Na druhé příčce podle agentury BTA následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 14,99 procenty. Třetí je podle těchto dílčích výsledků středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.

Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent, podotkla agentura AP.

Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se proti agresi Ruska, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.

První odhady výsledků dnešních voleb přisoudily exprezidentově straně 37,5 procenta hlasů. Radevova strana podle odhadů předstihla svého hlavního soupeře, konzervativní středopravicové uskupení GERB-SDS. Tomu odhady přisoudily 16,2 procenta hlasů.

Navzdory obrovskému rozdílu mezi oběma stranami by předpokládaný podíl hlasů nemusel Radevovi stačit k sestavení jednobarevné vlády, upozornila agentura AP. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.

Výsledek 44 procent hlasů by zajistil Progresivnímu Bulharsku v novém parlamentu většinu nejméně 129 z 240 křesel. Radevův proruský, ale také protikorupční program vyvolal silnou odezvu u voličů, poznamenala agentura AFP.

Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu.

Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}