Nedělní volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána – jednoho z nejbližších evropských spojenců Donalda Trumpa a oblíbence hnutí MAGA – otevřela mezi evropskými ideovými stoupenci amerického prezidenta otázku, zda je pro ně spojenectví s ním výhodou, či přítěží. Už předtím bylo mezi evropskými pravicovými populisty patrné, že svůj vztah ke kontroverznímu americkému prezidentovi začínají přehodnocovat. Orbánova prohra spolu s válkou v Íránu či Trumpovými útoky na papeže tento odklon ještě urychlila, napsal v pátek web Politico.
„Orbánovu porážku nelze vysvětlit jen únavou voličů. Blízkost ke Spojeným státům se v současném kontextu nesetkala u maďarských voličů s pochopením,“ uvedl pro Politico pod podmínkou zachování anonymity zdroj z vedení francouzské pravicové strany Národní shromáždění, jejíž hlavní tváří a faktickou vůdkyní je Marine Le Penová.
Tu ještě před rokem Trump halasně podporoval poté, co jí soud zakázal kandidovat ve volbách kvůli odsouzení za zpronevěru unijních prostředků. Le Penová ovšem nyní v úterý, pouhé dva dny po maďarských volbách apelovala na své spolustraníky, aby si od současné americké administrativy „drželi odstup“.
Blízké vztahy s Washingtonem „mohou být přítěží a mohou být špatně interpretovány“, uvedl jeden z blízkých spojenců Le Penové. „Máme rádi naše přátele ve Washingtonu, ale nechceme, aby nám říkali, co máme dělat.“
Politico tak soudí, že s blížícími se prezidentskými volbami se Národní shromáždění bude snažit držet si odstup od Trumpa. Ten je ostatně jak ve Francii, tak konkrétně mezi příznivci Národního shromáždění krajně nepopulární.
Kurz mění i německá AfD
Podobnou strategii volí na druhé straně Rýna i Alternativa pro Německo (AfD), kterou v září čekají zemské volby. Ještě loni mezi stranou a Trumpovou administrativou panovaly velmi blízké vztahy. AfD měla před spolkovými volbami otevřenou podporu z USA – veřejně ji podpořil například i kontroverzní miliardář Elon Musk. Viceprezident J. D. Vance tehdy dal přednost setkání s její předsedkyní Alice Weidelovou před schůzkou s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem.
O rok později se ale situace výrazně změnila. Weidelová svým poslancům doporučila omezit cesty do USA za představiteli hnutí MAGA a její strana odsoudila válku s Íránem dokonce dříve než současný kancléř Friedrich Merz. Poslanec AfD Torben Braga pro Politico uvedl, že spolupráce s Trumpem „není v konkrétním kontextu voleb příliš slibná strategie“.
Přesto se Weidelová i nadále snaží udržovat s Trumpovou administrativou dobré vztahy. Novinářům řekla, že blízké vazby na Donalda Trumpa nepovažuje za problém, a ocenila, že Viktor Orbán vedl velmi dobrou kampaň.
Astronomický propad popularity
„Zpočátku panoval názor, že administrativa bude představovat podpůrný faktor, protože se jednalo o americkou administrativu, která sdílí jejich hodnoty, politické cíle i politický program. To se nyní zcela rozpadlo,“ uvedl pro deník Washington Post Mujtaba Rahman ze společnosti Eurasia Group.
Trump totiž od svého nástupu stihl podniknout řadu kroků – od celních represí přes hrozby anexe Grónska a nečekanou válku s Íránem až po otevřené útoky na papeže – které se odrazily v jeho extrémně nízké podpoře v Evropě. A tu jeho dosavadní spojenci s ohledem na blížící se volby bedlivě sledují. Podle březnových průzkumů agentury YouGov dosahuje Trumpovo negativní hodnocení napříč kontinentem astronomických hodnot: negativně ho hodnotí na 78 procent Francouzů, 86 procent Němců a 80 procent Italů.
Loňský průzkum stejné agentury pak ukázal, že 73 procent Evropanů považuje Trumpa za hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě. Tedy jen o devět procentních bodů méně než v případě ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Franka Furediho z think-tanku MCC Brussels se však evropské populistické strany nemusí rozejít s Trumpem úplně. „Je to loajalita s limity – obdiv k jeho domácí politice neznamená nadšení pro jeho zahraniční války. Ty jsou nepopulární, ekonomicky riskantní a z hlediska voleb toxické,“ uvedl analytik pro deník The Telegraph.
