Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se s rozhodnutím seznamuje a konzultuje jej s právníky, sdělila v pátek mluvčí skupiny Magda Pekařová.
Kyperské firmy u soudu žádaly zrušení konečného nálezu z arbitráže kvůli pochybení rozhodčího tribunálu. Česko navrhovalo, aby v takovém případě soud zrušil i dva předchozí nálezy kvůli neslučitelnosti s právem Evropské unie. Soud českému návrhu vyhověl.
„Rozhodnutí nizozemského soudu je tak pro ČR příznivé, protože žalobci nemohou zahájit novou arbitráž a domáhat se po ČR zaplacení svých nároků,“ sdělilo ministerstvo. Upozornilo, že soud nařídil i vysoké pokuty pro obě společnosti, pokud by zákaz vyvolání nové arbitráže porušily.
Zástupci skupiny Synot se aktuálně s rozhodnutím soudu seznamují. „Konzultujeme jej s naším právním týmem,“ pronesla bez dalších podrobností Pekařová.
Původní spor se týkal povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Ministerstvo původně vydávalo od roku 2004 licence na provoz terminálů na dobu až deseti let.
Po rozhodnutích Ústavního soudu z let 2011 a 2013 ale začalo povolení rušit, aby vyšlo vstříc obcím, které chtěly hazard na svém území samy regulovat a herny vykázat. Společnosti Synotu pak v arbitráži tvrdily, že šlo o nečekanou změnu, která v rozporu s mezinárodními dohodami poškodila investice firem.
Ústavní soud nejprve v roce 2011 rozhodl, že videoloterijní terminály spadají pod širší definici výherních hracích přístrojů, a obce proto mohou jejich provoz regulovat vyhláškami. Soud také stanovil ministerstvu financí povinnost podle loterijního zákona zrušit povolení k provozování terminálů, pokud je v rozporu s vyhláškou obce.
Novela loterijního zákona účinná od roku 2012 pak výslovně uznala právo obcí regulovat terminály prostřednictvím vyhlášek, ale nově stanovila přechodné období tří let pro již povolené terminály. Přechodné období však bylo v roce 2013 Ústavním soudem zrušeno.
Kyperské společnosti kvůli změnám zákona vyvolaly v roce 2015 arbitrážní řízení proti Česku, ve kterém se domáhaly náhrady škody vyčíslené na 3,6 miliardy korun. V roce 2023 ale konečný nález mezinárodní arbitráže jejich nárok zamítl. Nynější soudní rozhodnutí sice arbitrážní nález ruší, Česku ale nevzniká povinnost kyperským firmám platit.
