Dvaašedesátiletý Orbán se narodil v rodině zemědělského inženýra a učitelky ve středomaďarském Székesfehérváru. Dětství strávil v nedalekých vesnicích Alcsútdoboz a Felcsút. A jako obyčejný muž z vesnice – co si o víkendu doma udí šunku – se Orbán také rád prezentuje.
Přitom na konci 80. let absolvoval roční stipendium na prestižní univerzitě v britském Oxfordu a spolu s dalšími mladými intelektuály a univerzitními studenty založil protirežimní hnutí mladých demokratů – Fidesz. Tehdy ještě vystupoval jako liberál.
Do povědomí širší veřejnosti vstoupil v červnu 1989, když při příležitosti výročí popravy někdejšího premiéra Imreho Nagye (vůdčí postavy protikomunistického povstání v roce 1956) požadoval odchod sovětských vojsk ze země a vypsání svobodných voleb. „Pokud uvěříme ve vlastní sílu, můžeme ukončit komunistickou diktaturu. A pokud budeme dostatečně rozhodní, můžeme přimět vládnoucí stranu, aby se podřídila svobodným volbám,“ hřímal v legendárním projevu tehdy 26letý student.
V březnu roku 1990 – již po pádu komunismu v zemi – se Orbán poprvé stal poslancem, od roku 1998 do roku 2002 napoprvé tento muž – tehdy označovaný za maďarského Tonyho Blaira – usedl do premiérského křesla.
V roce 2010 po triumfálním vítězství nad socialisty Ference Gyurcsánye (odepsal se po úniku nahrávky projevu, v němž přiznal, že voličům „lhal ráno, v poledne i večer“) se Viktor Orbán ujal premiérských otěží podruhé a od té doby mu je nikdo z rukou nevyrval.
Postupně se stal i důležitou figurou mezinárodního dění (i proto teď na jeho předvolební mítink přijel i americký viceprezident J. D. Vance a na předchozí setkání hned několik evropských politiků včetně českého ministra zahraničí Petra Macinky). Popularitu i prokletí Orbánovi přinesl velmi neortodoxní přístup k migrační krizi, podepřený stavbou kontroverzního plotu proti utečencům nebo kritický postoj vůči Evropské unii a jejím lídrům. Dlužno dodat, že oni mu jeho kritická slova zhusta vždy vraceli.
Unijní sedmadvacítka nemůže šéfovi Fideszu zapomenout přísná protiimigrační opatření nebo zákon zakazující šířit mezi mladými lidmi do 18 let materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Vztahy mezi Maďarskem a unií se vyhrotily po začátku ruské agrese na Ukrajině. A ještě více od chvíle, kdy Orbánova vláda začala systematicky napadat (i když dosud nevetovala) protiruské sankce a na rozdíl od většiny evropských lídrů se neváhala scházet i se špičkami Kremlu.
Velmi napjaté vztahy má maďarský premiér Orbán s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Svým prozatímním vetem mu zadržuje mnohamiliardovou půjčku EU po zastavené dodávce ruské ropy, z čehož Orbán viní právě Kyjev.
Jak se Orbánova moc za jeho 16 let trvající vlády podepsala na životě Maďarů? Aktuálně.cz popisuje, jak se v současném Maďarsku žije z pohledu dat.
Zchudlí příbuzní
Maďaři patří i po více než 20 letech v rámci EU k nejméně majetným evropským národům. Většina ostatních postkomunistických států je v příjmech na hlavu dohnala nebo předehnala. Méně než Maďaři dnes v EU podle dat Eurostatu berou pouze Rumuni.
„Od roku 2010 se úřady v Budapešti důsledně odkláněly od liberálního paradigmatu transformace a deklarovaly výstavbu suverénní ekonomiky a silnější roli státu při formování rozvojových procesů. Ve druhé dekádě 21. století Maďarsko za příznivých globálních ekonomických podmínek a vysokého přílivu fondů EU stabilizovalo své veřejné finance, snížilo nezaměstnanost a zrychlilo růst,“ píše o maďarské ekonomice varšavský think-tank Centrum pro východní studia (OSW).
Jeho analýza ale vypočítává, že tento model vyčerpal svůj potenciál a prohloubily se strukturální problémy. Podniky podle OSW mají dnes nízkou produktivitu a nedostatečně investují do lidského kapitálu a inovací. Do toho vše zhoršily šoky, které nastaly po roce 2020 – ať už to byla pandemie koronaviru, nebo již zmiňovaná ruská invaze na Ukrajinu a s ní související energetická krize.
Navíc se připojil rostoucí konflikt s institucemi EU, který vyvrcholil pozastavením značné části fondů EU vůči Budapešti.
Sám Orbán na čtvrtečním předvolebním mítinku líčil některé své dosavadní kroky jako nebývalý úspěch. „Poslali jsme domů MMF (Mezinárodní měnový fond – pozn. red.), zdanili jsme banky a multinacionální společnosti a tím jsme zrušili závislost Maďarska,“ pravil před potencionálními voliči.
Guláš jenom pro vybrané
Jak ale vyplývá z další dat Eurostatu, více než 15 procent Maďarů si nemůže ani jednou za dva dny dovolit pořádný oběd, v němž by nechybělo maso nebo ryby. Hůř na tom jsou v EU už jen Rumuni, Slováci a Bulhaři.
Mezi chudými Maďary, kteří vydělávají méně než 60 procent mzdového mediánu, se tento problém týká dokonce každého třetího. Přitom v Polsku trpí touto materiální nouzí méně než tři procenta populace.
Z nadějného průměru na beznadějné dno
Maďarsko se na žebříčku korupce propadlo z evropského průměru na úplné dno. Transparency International hodnotí stav korupce v zemi podobně jako třeba v Tanzanii, na Kubě nebo ve Vietnamu. Česko, které na tom bylo v roce 2012 o poznání hůř, má dnes v hodnocení korupce téměř o polovinu lepší skóre než Maďarsko.
„Maďarsko se již čtvrtým rokem po sobě stalo nejzkorumpovanější zemí Evropské unie. Hlavní příčinou tohoto výsledku je to, že se korupce v této zemi stala systémovou,“ popisuje v rozhovoru pro Aktuálně výkonný ředitel tamní pobočky Transparency International József Péter Martin.
„Když mluvím o systémové korupci, mluvím o jevu, kdy obrovské veřejné peníze a veřejné bohatství směřují ke kumpánům, oligarchům a loajalistům režimu. Takže zde hovoříme o deseti, nebo dokonce stovkách miliard eur, které byly v průběhu posledních 16 let převedeny na provládní subjekty, které podkopávají právní stát,“ tvrdí Martin.
Pokles obyvatel
V roce 2010 mělo Maďarsko podobný počet obyvatel jako Česko. Ale zatímco Česko se především díky pozitivní migrační bilanci rozrostlo o téměř půl milionu obyvatel, populace Maďarska se o více než 400 tisíc duší scvrkla pod desetimilionovou hranici.
„V předchozím desetiletí se Maďarsku podařilo zvýšit míru plodnosti, která vzrostla z 1,23 v roce 2011 na 1,61 v roce 2021. Výsledky posledního sčítání lidu však naznačují, že i přes toto zlepšení zaznamenalo Maďarsko v letech 2011 až 2022 rekordní pokles populace o 334 000 osob,“ vypočítává už zmíněný varšavský think-tank. Od roku 2022 míra maďarské porodnosti opět klesá, před dvěma lety dosáhla hodnoty 1,38.
Silný vyzyvatel
V nedělních volbách bude Orbán usilovat o to, aby se udržel v pátém volebním období po sobě. Jenže letos má silného vyzyvatele, kterým je opozičník Péter Magyar (Tisza).
Ten se snaží negativních ukazatelů ve volebním souboji s dosud velmi silným premiérem využít. „Tisza a Péter Magyar se snaží prosadit téma fungování režimu, korupce a zároveň otázky ekonomické,“ komentuje v rozhovoru pro Aktuálně jeho program hungarista Petr Balla.
Z programu strany Tisza například plyne, že bude usilovat o uvolnění miliard eur z financování EU. Plánuje je použít na investice do zdravotnictví, dopravy, vzdělávání a podpory podniků.
Dále chce například snížit rozpočtový deficit a do roku 2030 splnit kritéria pro vstup do eurozóny. Přijetí společné evropské měny by však nebylo možné bez souhlasu nadpoloviční parlamentní většiny, jak připomíná agentura Reuters.
Panují proto spory, zda se něco takového může opoziční straně skutečně podařit. „Tisza má zatím velmi málo členů a nevíme o ní vlastně nic – třeba co chce s Maďarskem udělat poté, co vyhraje. Zatím se omezuje na kritiku režimu, přitom ale říká, že chce zachovat některé pozitivní výdobytky 16 let éry Viktora Orbána,“ míní Balla.
Podle něj Tisza tvrdí, že chce zachovat „dobré věci“, přitom odbourat korupci, vrátit Maďarsku evropské fondy a začlenit ji zpátky do Evropy. „Ale neříkají, jakým směrem se to Maďarsko vydá. Tato bezobsažnost je silná, protože Fidesz na ni není schopen žádným způsobem reagovat,“ uzavírá.
Volební místnosti se v celém Maďarsku otevírají v neděli 12. dubna v šest hodin ráno, zavírají se v 19:00. První průběžné výsledky by měly být známy během několika hodin poté.
