Do debaty okolo budoucnosti ČT se již vložil také její kontrolní orgán. Kvůli výrokům vládních činitelů totiž její předseda Karel Novák na středu svolal mimořádné jednání, na jehož programu měli radní pouze jeden bod. V něm se Rada ČT se „důrazně ohrazuje proti tvrzením, že hospodaření České televize není kontrolováno“.
Její členové na jednání také opakovaně zdůraznili, že se tím nevlamují do pravomocí vlády a zákonodárců stran toho, jakým způsobem mají být média veřejné služby financována. Podle většiny radních – pro usnesení jich hlasovalo deset ze čtrnácti – je ale jejich povinností hájit zájmy veřejnosti, neboť televize patří jí, a nikoli politikům.
Reakce na výroky Okamury
Mimořádné svolání kontrolního orgánu veřejnoprávní televize bylo reakcí na výroky předsedy dolní komory Tomia Okamury, který se před časem nechal slyšet, že vláda již od poloviny letošního roků oseká příjmy ČT a ČRo a od poplatků osvobodí některé skupiny obyvatel.
Zástupci ČT pak hovořili o hrozbě bankrotu, což Chudárek ve středu svým způsobem zopakoval.
Zdůraznil přitom, že se ČT musí ze zákona řídit Radou schválenými dlouhodobými plány a memorandem o způsobu naplňování veřejné služby pro roky 2026 až 2030. Memorandum schválila loni na podzim Rada ČT a veřejnoprávní televize má povinnost se jimi řídit.
Chudárek varoval, že pokud by ČT přišla už letos o část schváleného rozpočtu, ocitla by se v kolizi s těmito zákonnými a na ně navázanými dokumenty.
Připomněl třeba, že ČT zakoupila práva na vysílání některých sportovních akcí až do roku 2031. „Tato práva nelze vypovědět, máme povinnost je odvysílat a natočit z nich také záznamy. A ty pak poskytnout našim partnerům v zahraničí – exit je nemožný,“ zdůraznil generální ředitel ČT. Osekání příjmů by podle něj navíc vedlo k útlumu výroby, která je ale většinou už také pod smlouvami.
Pozvánka ke Klempířovi
Chudárek následně radním oznámil, že na středu obdržel pozvánku k jednání s ministrem kultury Otou Klempířem. Ten by mu měl představit návrh plánu, se kterým – pokud jde o ČT a ČRo – vláda pracuje. Někteří radní na tuto informaci reagovali tak, že je celé jejich středeční jednání zbytečné, neboť debatují o něčem, co ještě neznají. Většina z nich ale tyto námitky odmítla.
„Výroky politiků pronesené na půdě parlamentu nejsou plácáním do vody,“ zdůraznil například radní a novinář Jefim Fištejn. A pokud vládní politici tvrdí, že hospodaření ČT nepodléhá žádné kontrole, je to obvinění, vůči kterému se podle něj musí Rada ČT ozvat.
„Je to jasně formulované obvinění. Je to v podstatě trestněprávní podnět – mlčet k tomu znamená přiznat se. A pokud se ohradíme, není v tom nic revolučního,“ míní Fištejn.
Hospodaření prochází auditem
Ve svém středečním usnesení pak radní politikům vzkázali, že hospodaření České televize prochází každoročně profesionálním auditem srovnatelným s audity velkých obchodních společností.
Zároveň jim připomněli, že je to právě Rada ČT, kdo má hospodaření České televize podle zákona kontrolovat. Detailní Zprávy o hospodaření ČT navíc každoročně projednávají a schvalují Poslanecká sněmovna a Senát.
„Ostatně z důvodu nedávné obměny byly resortnímu ministrovi a členům mediálního výboru dolní komory parlamentu zaslány Výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČT za poslední tři roky, a to spolu s Memorandem o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání v období let 2026 až 2030,“ píše se dále v dokumentu, kvůli jehož schválení předseda Rady ČT Karel Novák svolal mimořádné jednání.
Radní také odmítají tvrzení, že má Česká televize v rezervních fondech dostatek finančních prostředků a že k udržení současného rozsahu výroby a vysílání jí stačí příjmy na úrovni roku 2024. „Rada ČT upozorňuje, že návratem výše příjmů do roku 2024, nebo dokonce před něj, by Česká televize nebyla schopná plnit úkoly stanovené Zákonem o České televizi a Memorandem o způsobu naplňování veřejné služby.“
Politiky proto Rada ČT vyzvala k tomu, aby se zasadili o zcela zásadní věc. Tedy aby financování ČT i do budoucna vycházelo z transparentních, přiměřených a předvídatelných principů. V opačném případě by totiž veřejnoprávní televize nemohla naplňovat veřejnou službu tak, jak je stanovena ve všech zákonných normách, o kterých se píše výše.
Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.
