Aktual.: 5.04.2026 10:01
Paříž/Praha – Trestné činy, ze kterých je ve Francii podezřelý český premiér Andrej Babiš, by mohly být promlčeny. Lhůta u daňových podvodů a praní špinavých peněz je šest let, uvedli odborníci na francouzské daňové právo, které oslovila ČTK. Dobu, po které nastane promlčení, lze ovšem v některých případech výrazně prodloužit. Národní finanční prokuratura (PNF), která transakce z roku 2009 vyšetřuje, nechtěla uvést, zda promlčení nastalo; o tom, zda bude českého premiéra stíhat, zatím nerozhodla.
Transakce, které francouzské úřady vyšetřují, se podle deníku Le Monde staly v září 2009. Jednalo se o nákup luxusních nemovitostí na jihu Francie za použití offshorových společností. Média o obchodech poprvé informovala v roce 2021 v rámci skandálu takzvaných Pandora Papers. Podle Le Monde se vyšetřovatelé domnívají, že Babiš mohl spáchat daňový podvod a praní špinavých peněz. Český politik v reakci na zprávu o vyšetřování uvedl, že veškeré nákupy nemovitostí ve Francii se uskutečnily v souladu se zákony.
Mluvčí PNF Bérénice Dinhová na dotaz ČTK tento týden uvedla, že vyšetřování Babiše začalo 24. února 2022. Prokuratura dosud stále čeká na předání vyšetřovacího spisu a nemohla tak zatím rozhodnout o stíhání či odložení případu, poznamenala Dinhová.
Aby bylo možné někoho stíhat, je nutné, aby vyšetřování či jiné podobné úkony začaly před koncem promlčecí lhůty. Začátek vyšetřování plynutí lhůty zastavuje. Lhůta pro trestněprávní promlčení je ve Francii pro daňové podvody a praní špinavých peněz v obou případech šest let, uvedl přední francouzský expert na trestní daňové právo Stéphane Detraz z univerzity Paris-Saclay.
V roce 2017 se úprava promlčení ve Francii změnila a lhůta, která se týká i daňových podvodů a praní špinavých peněz, se prodloužila ze tří na šest let. Nová delší lhůta platí pro všechny činy, které nebyly promlčeny k 1. březnu 2017, kdy začala platit reforma.
Lhůta pro promlčení začíná obvykle plynout ode dne spáchání daného činu. V některých případech ale článek devět francouzského trestního řádu umožňuje odložit začátek odpočtu lhůty. To je případ trestných činů, které jsou skryté ze své podstaty nebo kvůli snaze pachatele. V takovém případě se lhůta začne počítat až od momentu odhalení činu.
Experti oslovení ČTK se shodují, že by prokuratura mohla využít odloženého začátku promlčecí lhůty. V případě daňových podvodů k tomu neexistuje ustálená judikatura, poznamenal Detraz. „Nicméně nezdá se mi, že by existovala překážka pro uplatnění (článku devět),“ uvedl Detraz. Podle něj využití offshorových společností může vykazovat snahu skrýt činy v rozporu se zákonem. Před reformou z roku 2017 platila judikatura, která se současné zákonné úpravě velmi podobala, dodal Detraz.
Advokát Jérôme Turot, zakladatel advokátní kanceláře Turot, která patří k předním specialistům na daňové trestní právo ve Francii, se rovněž domnívá, že akvizice nemovitostí skrze offshorové společnosti by mohla představovat skrytou trestnou činnost. Podmínkou ale je, že „akcionář těchto společností nedokáže prokázat, že (finanční) správě oznámil existenci těchto společností a držení aktiv“. To mohl udělat například podáním přiznání k dani z nemovitosti.
Jasnější je případ praní špinavých peněz, protože od roku 2025 zákon tento čin považuje vždy za skrytý. Tím zpřísnil již existující judikaturu. „Nejvyšší soud rozhodl, že v některých případech je praní špinavých peněz skrytým trestným činem,“ uvedl o judikatuře advokát Turot. I před rokem 2025 tak bylo možné na praní špinavých peněz použít odložený začátek promlčecí lhůty.
Článek devět trestního řádu počítá s tím, že nejzazší lhůta pro zahájení úkonů v kategorii, kam spadají daňové podvody a praní špinavých peněz, je 12 let od spáchání činu nezávisle na tom, kdy byl odhalen. „Pokud trestný čin byl spáchán s konečnou platností v září 2009 a před rokem 2022 nebyl proveden žádný vyšetřovací úkon, tak je pravděpodobné, že čin je z hlediska stíhání promlčen,“ uvedl Detraz.
Advokát Turot však poukazuje na to, že ustálená francouzská judikatura velmi znesnadňuje promlčení praní špinavých peněz. Podle judikatury se totiž činu pachatel znovu dopouští pokaždé, když nakládá s majetkem či provádí převody a investice. Tím se znovu začíná počítat lhůta. „Někdy vidíme, že stíhání za praní špinavých peněz je zahájeno mnoho let poté, co byl spáchán daňový podvod, který byl mezitím promlčen. Nakonec záleží na tom, jak věc vyhodnotí prokurátor,“ uvedl Turot.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












