„Dávala bych vždycky přednost tržním nástrojům. Máme Čepro – státní firmu, která mimochodem za loňský rok vygenerovala velmi zajímavý zisk a má nějaké marže,“ upozorňuje ekonomka Helena Horská.
„Čepro má pod kontrolou distribuci, a dokonce velkoobchod i maloobchod s pohonnými hmotami, má vlastní benzinky, které jsou dokonce třetí největší sítí čerpacích stanic po celé České republice, takže nějakou tržní sílu má,“ podotýká.
Právě Čepro by tak podle Horské mohlo ovlivnit cenu pohonných hmot v zemi. Netržní kontrolu by ekonomka využila až v opravdu krizové situaci.
Pokud by chtěl stát ulevit svým spotřebitelům a zároveň nechtěl snížit své příjmy, mohl by snížit spotřební daň pouze o 14 haléřů, což by nikdo neocenil, upozorňuje. „Snižování spotřební daně – aby bylo vidět – by muselo být třeba o 50 haléřů, o korunu. Ale to znamená výpadek pět až deset miliard korun ročně, což si bohužel stav státního rozpočtu nemůže dovolit,“ vysvětluje ekonomka.
„Státní rozpočet je něco, co má státu umožňovat reagovat na podobné šoky, jako je růst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě. Pokud je ale natlačen na hranu možného, vzniká situace, kdy se hledá nejméně špatné řešení – jako je financování úlev nebo snižování spotřebních daní na dluh. Je nicméně důležité, abychom vnějšího šok nepřetavili na šok vnitřní a nepodlehli panice,“ varuje Helena Horská s tím, že dnes jsme v lepší startovací pozici než v začátcích konfliktu na Ukrajině zkraje roku 2022.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:06–05:45 Jak je na tom česká ekonomika po vypuknutí války na Blízkém východě? Na jaký ekonomický dopad konfliktu je potřeba se připravit?
05:45–10:17 Měli by se podle Heleny Horské Češi vyhnout panice? Má smysl, aby vláda regulovala marže nebo jinak zasahovala do cen pohonných hmot?
10:17–16:35 Má smysl snižovat spotřební daň z pohonných hmot? Co by měla vláda dělat, aby veřejnosti ukázala, že růst cen řeší? O čem svědčí to, že si státy chrání vlastní trh s pohonnými hmotami před zahraničními motoristy?
16:35–21:20 Jak by se ekonomický šok mohl promítnout do cen služeb? Jak velkou brzdou je pro ekonomiku rozpočet se schodkem přes 300 miliard korun? Je odpovědnost za stav rozpočtu jen na současné vládě, nebo i na těch předchozích?
21:20–26:51 Má tato vláda šanci prosadit hlubší reformy? Dává Heleně Horské smysl návrat EET a může rozpočtu reálně pomoci?
26:51–32:57 Kdy dává vyšší deficit smysl, pokud jde o investice? Může si Česko při tak vysokém schodku dovolit zvyšovat výdaje na obranu, a za jakých podmínek?
32:57–34:46 Jak důležitá je kontrola efektivity výdajů na obranu? Jak je možné, že některé země hospodaří s přebytkem?
