K vojenské eskalaci by mohlo dojít v případě, že se nepodaří dosáhnout pokroku v diplomatických jednáních, zejména pokud by nadále zůstal uzavřený Hormuzský průliv.
Podle některých amerických představitelů by drtivá demonstrace síly na závěr konfliktu mohla posílit vyjednávací pozici při mírových rozhovorech, případně dát Trumpovi možnost vyhlásit vítězství.
Ve hře jsou čtyři scénáře
Zdroje obeznámené s interními debatami popsaly pro server Axios čtyři možné varianty „závěrečného úderu“, z nichž by si mohl Trump vybrat:
1) Invaze nebo blokáda ostrova Charg. Malý ostrov přibližně o velikosti třetiny Manhattanu leží na severním konci Perského zálivu. Kvůli jeho blízkosti k íránské ropné infrastruktuře jde o klíčový exportní uzel, kterým prochází zhruba 90 procent íránského vývozu ropy. Odborníci se však přou, zda by taková operace měla zásadní efekt, protože samotné obsazení ostrova by nevyřešilo problémy spojené s Hormuzským průlivem.
2) Obsazení ostrova Larak. Strategický bod v nejužší části Hormuzského průlivu pomáhá Íránu upevňovat kontrolu nad touto klíčovou ropnou tepnou. Ostrov slouží jako zázemí pro bunkry, útočná plavidla schopná ničit nákladní lodě i radary monitorující pohyb v průlivu.
3) Obsazení strategického ostrova Abú Músá. Ten leží spolu s dvěma menšími ostrovy u západního vstupu do průlivu. Přestože jsou pod íránskou kontrolou, nárokují si je i Spojené arabské emiráty.
4) Blokování a zabavování lodí, které vyvážejí íránskou ropu na východní straně Hormuzského průlivu.
Pentagon má zároveň připravené i plány na pozemní operace, jejichž cílem by bylo zajistit vysoce obohacený uran ukrytý v jaderných zařízeních hluboko na íránském území.
Vzhledem k mimořádné složitosti a rizikovosti takové operace by však Spojené státy mohly dát přednost rozsáhlým leteckým úderům na tato zařízení, aby Íránu znemožnily přístup k nebezpečnému materiálu.
Na Blízký východ míří tisíce vojáků
Trump zatím konečné rozhodnutí neučinil a představitelé Bílého domu hovoří o hypotetických scénářích. Kroky z posledních dní však naznačují, že je Washington připraven konflikt vyostřit, pokud jednání s Íránem brzy nepřinesou konkrétní výsledky.
V následujících dnech a týdnech totiž do regionu dorazí další americké posily, včetně tisíců vojáků, letek stíhacích letounů a jednotek námořní pěchoty. Pentagon zároveň podle Axiosu zvažuje i výraznější navýšení počtu pozemních sil až o deset tisíc vojáků.
Pákistán, Egypt a Turecko se mezitím snaží zprostředkovat jednání mezi oběma stranami. Írán sice odmítl původní seznam amerických požadavků, možnost dalších rozhovorů ale zcela nevyloučil.
