Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
Například v místě, kde Všeňský potok dříve stékal do Jizery, se nyní po nějakou dobu zdrží a vláhu předá krajině a okolním polím. „Bylo to vlastně zahloubené, narovnané koryto, částečně opevněné (…) betonovými žlaby. (…) Zcela nepřirozené,“ popsal vodohospodář z Agentury ochrany přírody a krajiny Vojtěch Šťastný.
Nové koryto je mělčí a meandruje, leží v něm kameny i dřevo a celkově je přírodě blíž. Všeň u Turnova na to získala asi čtyři miliony. „Je to trošičku vrácení vody do krajiny s tím, že dříve se z veškerých polností odváděla voda, aby byla co nejrychleji pryč,“ popsal starosta Všeně Radek Vytina (nestr.).
Podle vodohospodáře Šťastného se délka koryta prodloužila minimálně o třetinu – tedy do původního stavu. „Kromě toho tady byly provedeny tůně, a to má vliv i na místní mikroklima,“ připojil.
Po dvou měsících tam práce končí. Stejně jako dotace, které byly na taková opatření v posledních letech k dispozici. „Zásadním zdrojem byly evropské peníze, operační program Životní prostředí,“ podotkl náměstek hejtmana Libereckého kraje pro životní prostředí Jiří Klápště (TOP 09). Tvrdí však, že zdroje „vyschly“ a pro takové investory a hybatele, jako je třeba obec, je prý velice těžké obdobnou věc zafinancovat.
Problém s financováním
Na adaptaci na změnu klimatu, hospodaření se srážkovými vodami a prevenci povodní měl resort životního prostředí 12,9 miliardy korun. Dosud se sešly žádosti za devět miliard. Například poslední peníze na malé vodní prvky jako tůně a mokřady se mají rozdělovat v pololetí.
„Pomáhá čelit extrémům, jako je sucho, povodně, má to příznivé dopady na biodiverzitu, takže to je priorita,“ přiblížil vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí z příslušného resortu Jan Kříž. „Budeme chtít víc peněz do budoucna a teď tedy probíhají poslední výzvy ze stávajícího programu,“ dodal.
„Máme co dělat, tato drobná opatření jsou stejně důležitá jako opatření rozsáhlejší,“ upozornil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. O tom, kolik peněz a na co půjde v následujícím období, chce mít resort jasno zhruba v polovině roku.
Ve hře jsou prostředky z unijních fondů
V aktuálním období, které končí příští rok, může Česko získat z unijních fondů na životní prostředí asi 62 miliard korun. Z toho 52 miliard je už rozdělených na konkrétní projekty. Nyní podle ministerstva problém s vyčerpáním prostředků nebude.
Období po roce 2028 má pak přinést změny ve fungování podpory – a jak roste ekonomická úroveň, tak taky bude méně peněz. Prioritu chce dát resort i vodohospodářským projektům, kde už teď jsou potřeby výrazně vyšší, než kolik je prostředků reálně k dispozici.
„Budování vodovodů, kanalizací, nových čistidel odpadních vod – u těch máme zhruba trojnásobný převis,“ doplnil Křiž z ministerstva životního prostředí. „Máme před sebou novou legislativu, která ještě zpřísňuje některé parametry. Tohle je typická oblast, kde opravdu potřebujeme dotační peníze,“ uzavřel.







