Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasním agentura Reuters. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael v sobotu dle agentury AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.

Hlavní íránské obohacovací zařízení Natanz se nachází zhruba 220 kilometrů jihovýchodně od Teheránu. Jaderný komplex se stal terčem izraelských leteckých útoků už loni v červnu během dvanáctidenní války mezi Íránem a židovským státem, do níž se na konci zapojil i Washington.

Natanz byl zasažen i v prvním týdnu současné války, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února vzdušnými údery na islámskou republiku. A podle satelitních snímků se zdálo, že několik budov bylo poničeno. MAAE nicméně 4. března uvedla, že zařízení poškozeno nebylo.

Íránská armáda v sobotu podle Reuters uvedla, že bezpilotními letouny zaútočila na palivové nádrže a tankující letadla na izraelském Ben Gurionově letišti.

Írán vypálil rakety na americkou základnu v Indickém oceánu

Teherán také vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Zároveň ale deník neupřesnil, kdy Teherán tento útok provedl. Informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají tamní rakety větší dostřel, než dosud Západ soudil. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla.

Jedna ze střel selhala během letu, zatímco druhou se americké námořnictvo pokusilo zneškodnit raketou SM-3, podle WSJ však není jasné, zda ji zasáhlo. Deník tvrdí, že incident naznačuje, že islámská republika disponuje balistickými střelami s větším dosahem, než se předpokládalo.

Báze Diego García je jedna ze dvou vojenských základen na Čagoských ostrovech, z nichž mohou Spojené státy se svolením Británie podnikat „obranné“ operace v rámci války proti Íránu, píše Reuters. V minulosti USA základnu využívaly pro letouny, které prováděly vzdušné údery v Afghánistánu a Iráku.

Londýn v říjnu 2024 uznal svrchovanost Mauricia nad Čagoským souostrovím, a to po desetiletích sporů provázených rozhodnutími mezinárodních soudů. Dohoda s vládou Mauricia, s níž souhlasily i USA, umožní oběma velmocem používat základnu na atolu Diego García nejméně dalších 99 let. Americký prezident Donald Trump dohodu, kterou britský parlament ještě neratifikoval, opakovaně kritizoval.

Share.