Brusel – Ostatní šéfové států a vlád zemí Evropské unie dnes nedokázali přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přestal blokovat významnou unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč). Předseda Evropské rady António Costa na summitu EU označil Orbánovo chování za nepřijatelné a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes videospojení vysvětloval, že je půjčka pro Ukrajinu klíčová a může pomoci zachránit životy.

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl s děním v jednacím sále obeznámený zdroj agentury Reuters. Další pak dodal, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Maďarsko tak i po dnešku dál blokuje schválení půjčky, která by Ukrajině umožnila financovat další obranu před už pátým rokem pokračující ruskou agresí i chod země. Kyjev peníze potřebuje nejpozději v dubnu, jinak se zřejmě ocitne ve vážných finančních problémech.

Orbán odmítá půjčku, která ke konečnému spuštění vyžaduje jednomyslný souhlas všech hlavních měst evropského bloku, posunout, dokud nebude obnoven dovoz ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska.

Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl, Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Orbán ukrajinskou stranu obviňuje ze snahy vyvolat v jeho zemi politickou krizi před dubnovými volbami, kde mu hrozí konec v čele vlády.

Maďarský premiér dnes novinářům při příchodu na summit přímo řekl, že Budapešť je připravena Ukrajinu podpořit, jakmile poteče ruská ropa. Kyjev Orbánovu vládu kritizuje za to, že nákupem ruské ropy pomáhá financovat válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle nejmenovaného unijního zdroje dnes předseda vrcholných schůzek unie Costa v jednacím sále zdůraznil, že situace ohledně nefunkčního ropovodu je téma, které s půjčkou nesouvisí. Obnova ropovodu závisí výhradně na schopnosti Ukrajiny opravit jej a na ochotě Ruska potrubí znovu nezničit, dodal šéf summitů.

Agentura Reuters s odkazem na několik diplomatických zdrojů napsala, že ostatní účastníci summitu vyvíjeli na Orbána enormní tlak, který však k výsledku nevedl.

„Snažili se, ale neuspěli,“ řekl jeden z unijních úředníků.

Německý kancléř Friedrich Merz již před summitem opět vyzval Orbána, aby ukončil blokaci půjčky. Finský premiér Petteri Orpo varoval, že prudce rostoucí ceny energií a napětí na Blízkém východě hrají do karet Moskvě. Zároveň maďarského premiéra obvinil, že používá Ukrajinu jako zbraň ve své předvolební kampani. „Kdo z tohoto chaosu nejvíce těží? Je to Rusko,“ uvedl finský premiér.

Costa již dříve uvedl, že od maďarského premiéra očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím sám souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle předsedy unijních summitů je nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět.

„Tento druh chování je nepřijatelný a porušuje zásady dobré víry a loajální spolupráce zakotvené v unijních smlouvách,“ řekl podle unijního zdroje Costa na dnešním jednání.

Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolupracují s ukrajinskými úřady a prezident Zelenskyj se už dříve zavázal k co nejrychlejšímu plnému obnovení toku ropy.

Zelenskyj dnes ve svém videovystoupení účastníkům summitu řekl, že signály z USA naznačují možnou obnovu třístranných jednání o míru mezi delegacemi USA, Ruska a Ukrajiny. Je proto podle něj třeba zajistit, že Rusové nepřijdou s pocitem silnějšího postavení. Připomněl v této souvislosti fakt, že kvůli odporu Maďarska nebyl stále potvrzen 20. balíček protiruských sankcí, i to, že nynější válka USA a Izraele proti Íránu významně zdražila ceny energetických surovin a některé země začínají uvažovat o tom, že ruské energie by možná byly levnější. Zmínil také, že Spojené státy zmírnily některé sankce vůči Rusku, což podle něj finančně velmi pomáhá Putinovi.

Evropská rada po diskusi o půjčce zveřejnila závěry schůzky týkající se Ukrajiny, které podpořilo jen 25 zemí, tedy nikoli Maďarsko a Slovensko. V textu je opět obvyklé prohlášení o „pevné a neochvějné“ podpoře Kyjeva a podpoře unijních lídrů pro potenciální mírové rozhovory, které by respektovaly ukrajinské hranice a poskytovaly „robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky“.

V článku devět se hovoří právě i o unijní půjčce Kyjevu, kterou Maďarsko blokuje. „Po svém rozhodnutí z prosince 2025 poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027 Evropská rada vítá přijetí této půjčky spoluzákonodárci a očekává první vyplacení prostředků Ukrajině na začátku dubna,“ stojí v textu. Faktem nicméně je, že půjčka sice byla podpořena unijními vůdci, k jejímu formálnímu schválení ale definitivně na úrovni Rady EU ještě nedošlo.

Podle informací ČTK se Slovensko rozhodlo závěry nepodpořit ne kvůli půjčce Ukrajině, ale kvůli tomu, že v nich není zmínka o situaci ohledně ropovodu Družba.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, jakož i vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou s povinností ve všem a za každou cenu vyhovět prezidentu Zelenskému a přitom povinně tolerovat nedostatek respektu a úmyslná rozhodnutí zemí ukrajinského prezidenta,“ uvedl slovenský premiér Fico na internetu. Zmínil rovněž, že v sále i předtím v telefonátu s Costou „potvrdil připravenost Slovenska přijmout další opatření proti Ukrajině, jestliže její politické vedení bude nadále úmyslně ekonomicky poškozovat Slovensko“.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.