Agentura Reuters například uvedla, že zpravodajské služby Trumpa varovaly, že íránské ostřelování sousedních zemí je jednou z možností, jak bude Teherán reagovat. Trump si ale nedal říct.
Jen čtyři dny před začátkem války v respektovaném časopise Foreign Affairs napsal Mate Swanson, že Írán v případě amerického útoku udělá přesně to – bude válku eskalovat.
Nate Swanson byl přitom ředitelem íránského oddělení Národní bezpečnostní rady prezidenta a také členem Trumpova vyjednávacího týmu s Íránem.
„Nejvíce očekávaná reakce v dějinách“
Trump byl také překvapen rozhodnutím Íránu zablokovat Hormuzskou úžinu a tím odříznout od světových trhů třicet procent světové produkce ropy a dvacet procent produkce zemního plynu.
S tím ale naopak počítaly všechny americké vojenské plány. A ani íránští předáci nenechali nikoho na pochybách, že to udělají. Opakovaně tím vyhrožovali už od roku 1983. Říkal to prezident, říkal to náčelník generálního štábu, říkal to velitel Revolučních gard, říkal to ajatolláh.
Byla to ta „nejvíc očekávaná reakce v dějinách války“, jak zmínil jeden americký komentátor.
„Plánování zaměřené na prevenci právě tohoto scénáře – jakkoli se to dlouho zdálo nemožné – je již desítky let základním principem národní bezpečnosti USA,“ uvedl pro CNN bývalý americký úředník, který působil v republikánských i demokratických vládách. „Jsem v naprostém šoku.“
Smysl to dává i při pohledu na mapu. Američané sice zničili prakticky celé iránské námořnictvo – k uzavření úžiny, splavné v jednom směru v pouze pět kilometrů širokém plavebním koridoru, ale stačí pár námořních min, několik rychlých člunů, námořních dronů či protilodních raket.
V situaci, kdy režim bojuje o své přežití, je to z vojenského hlediska přirozená a logická volba. Je těžké věřit, že by to vojáci Trumpovi neřekli.
Trump počítal s bleskovou akcí
Prezident Trump zjevně počítal s bleskovou operací, asi jako ve Venezuele. Americké námořnictvo tak nemá v oblasti připravenou dostatečnou sílu na to, aby mohlo doprovázet konvoje tankerů.
Americké ropné rezervy jsou naplněny jen z šedesáti procent. Pokud by byly naplněny na sto procent, mohly by pokrýt měsíční výpadek dodávek z Perského zálivu.
Údernou skupinu námořní pěchoty přesouvají Američané do zálivu až nyní a až z Japonska, protože zjevně nepočítali s tím, že bude potřeba. Válka nejspíš potrvá déle, než Bílý dům čekal.
A to se může Trumpovi vymstít. I když jsou Spojené státy díky vlastní těžbě na rozdíl od 80. let surovinově soběstačné, celosvětové výkyvy cen ropy už vedly k tomu, že galon benzinu se v USA přehoupl přes pět dolarů. To je symbolická hodnota, na kterou jsou Američané velmi citliví. A doplňovací volby do Kongresu se blíží.
