Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
„UNESCO je hluboce znepokojeno prvními dopady nepřátelských akcí na památky světového dědictví,“ uvedl ředitel jeho Lazare Eloundou Assomo. Organizace vyčíslila, že čtyři z devětadvaceti íránských památek světového dědictví byly od začátku izraelsko-americké války proti Íránu poškozeny.
Mezi poničeným kulturním dědictvím je Golestánský palác v Teheránu, který je přirovnáván k zámku Versailles. Sloužil jako královská rezidence a sídlo perské dynastie Kadžárovců. Spojuje evropské vlivy s perským uměním. Poslední íránský šáh Mohammed Reza Pahlaví zde v roce 1969 uspořádal korunovační ceremoniál.
„Bohužel utrpěl určité škody. V tuto chvíli nevíme, jaký je rozsah. Ale na základě snímků, které jsme měli možnost získat, můžeme jasně potvrdit, že byl poškozen,“ upozornil Eloundou Assomo. Fotografie z interiéru ukazují hromady rozbitého skla a škody na dřevěné výzdobě. Bez újmy podle všeho nezůstala proslulá zrcadlová síň.
„Nejmodernější zbraně míří na nejstarší symboly civilizace“
Poškozeno bylo i historické náměstí Nakše Džahán v dvoumilionovém městě Isfahán, které kdysi patřilo ke klíčovým zastávkách Hedvábné stezky a v novodobé historii pak k hlavním turistickým lákadlům k zemi. Místo ze sedmnáctého století měla ale zasáhnout tlaková vlna při jednom z útoků.
Izraelské vojenské údery v Isfahánu mířily podle íránských vládních představitelů na budovu guvernéra, která se nachází poblíž náměstí, stejně jako řada památek, píší The New York Times (NYT).
Ušetřena nezůstala ani tamní mešita Džáma. Stavba s pestrobarevnými minarety a kopulemi pokrytými perskou kaligrafií je stará více než tisíc let. Proslula jako klenot perské a islámské architektury. Rovněž palác Čehel Sotún v Perské zahradě, jenž se zdá zdvojený odrazem ve vodě, doplácí na opakované útoky na Isfahán, v jehož blízkosti se nachází jaderné zařízení.
„Nejmodernější zbraně míří na nestarší symboly civilizace,“ komentoval škody na památkách guvernér provincie Isafahán Mehdí Džamálínežád.
Zásahy utrpěly také starobylý hrad a budovy muzea v blízkosti ochranného pásma prehistorických nalezišť v údolí Chorrámábád. Do něj patří pětice jeskyní, kolem nichž člověk prokazatelně žil už před 63 tisíci lety. Oblast je ale přitom ještě nedostatečně prozkoumaná. Cílem útoku měly být úřady ministerstva kultury v této provincii.
Památka na každém rohu
Íránské ministerstvo kultury v polovině března tvrdilo, že v důsledku útoků USA a Izraele došlo k vážným škodám na nejméně 56 muzeích, historických a kulturních památek. K nejvíce postiženým patří Teherán a provincie Kurdistán.
„V zemi, která je brána jako historická krajina, může být kdejaká vesnice, kdejaké archeologické naleziště zasaženo,“ podotýká arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Finální škody dříve než po uklidnění situace známy nebudou, míní.
IranWire informuje, že íránské ministerstvo kultury na všech svých kulturních a památkových objektech nainstalovalo modrý štít na bílém poli, aby izraelským a americkým letadlům dalo najevo, že se jedná o chráněná, kulturně hodnotná místa. Takovéto označení je v souladu s Haagskou úmluvou (celým názvem Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu), již ratifikovaly mimo jiné USA, Izrael a Írán, připomíná katarské televize al-Džazíra.
Haagská úmluva umožňuje u některých kulturních statků i zvýšenou ochranu – vyznačenou u štítu červeným okrajem. V Česku na ni dosáhl hrad a zámek Český Krumlov a funkcionalistická vila Tugendhat. Takové objekty jsou během případného válečného konfliktu nedotknutelné a jejich napadení se považuje za válečný zločin, uvádí Národní památkový ústav.
Náhoda, která se může stát součástí taktiky
Izraelská armáda na dotaz NYT prohlásila, že na kulturní památky přímo necílila. Neodpověděla však na otázky týkající se poškození kulturních památek v důsledku úderů na blízké cíle.
„V tuto chvíli se jedná o nešťastnou náhodu,“ předpokládá Hrabalová. „A já doufám, že k žádnému cílenému útoku nikdy nedojde. Nicméně z minulosti víme, že například při amerických zásazích na Blízkém východě nebyl projevený úplně velký respekt vůči historickým lokalitám. Američané si v minulosti například postavili základnu v centru archeologické lokality Babylon v Iráku,“ dodala.
Připomíná rovněž, že ničení památek je odedávna součástí válečné taktiky, jak nalomit obyvatelstvo. Ostatně americký prezident Donald Trump se při svém prvním mandátu nechal slyšet, že mezi cíli amerických sil patří i íránské kulturní dědictví.
Ničí naši paměť, říkají Íránci
Současné záběry známých historických památek zničených raketami vyvolaly u Íránců rozhořčení, které vyjádřili na sociálních sítích. A to bez ohledu na jejich politické přesvědčení, tvrdí server IranWire. „Pro mě jsou starobylé památky stejně důležité jako lidské životy, protože mě spojují s mou minulostí. A jejich zničení znamená, že je ničena i paměť,“ formuloval myšlenky mnohých íránský vědec a badatel Mojtaba Najafi.
„Pro Íránce představuje Írán pět tisíc let kultury a civilizace. Jsou na svoji zemi nesmírně hrdi. Jakkoliv mohou ten režim nenávidět, tak k památkám, k historii mají obrovsky pozitivní vztah, takže pokud je památka tímto způsobem poničena, tak i režim to okamžitě využije ve své propagandě tak, aby narativ útoku otočil: ‚Oni chtějí zničit naše dějiny, naši civilizaci‘,“ nepochybuje Hrabalová.
Podobně jako byly íránské památky v minulosti využívány pro podporu režimu. „I proto je udržoval,“ dodává íránistka.
Ochrana památek nejen v Íránu
Obavy UNESCA se týkají i osudu historických staveb Izraeli či Libanonu. Noviny The Times of Israel například informovaly, že první den války výbuch způsobený íránskou raketou zasáhl dvě budovy postavené v duchu školy Bauhaus v Bílém Městě v Tel Avivu. To je zapsané na seznamu světového dědictví.
„Tyto domy nebyly jen betonem a balkony. Byly symbolem přežití, modernity a obnovy života v Tel Avivu,“ napsalo tamní Centrum Bauhausu s připomínkou, že domy postavili ve třicátých letech židovští uprchlíci před nacismem. „Jejich čisté linie a jednoduché tvary v sobě nesly silný příběh: architektura jako útočiště, architektura jako naděje,“ dodalo k budovám.
UNESCO sdělilo všem stranám souřadnice klíčových kulturních památek a sleduje rozsah škod, uvedl Eloundou Assomo. „Vyzýváme k ochraně všech památek kulturního významu, všeho, co vypráví historii všech kultur osmnácti zemí v regionu,“ řekl.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to nepovažuje za dostatečné. „Kde je UNESCO? Jeho mlčení je nepřijatelné,“ připsal 12. března k fotografiím poničených památek.
