Aktual.: 17.03.2026 13:51
Praha – Nejoblíbenější komunikační platformou na chytrých telefonech v Česku je WhatsApp, který využívá ji 89 procent Čechů a Češek. Jako alternativu pak lidé volí v 78 procentech případů Facebook Messenger. Na dalších místech žebříčku nejpoužívanějších aplikací ke komunikaci se pak objevila také platforma Instagram (31 procent) či aplikace iMessage určená pro uživatele zařízení Apple (13 procent). Desetina lidí využívá platformu Telegram. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti Eset mezi 1065 respondenty.
Nejoblíbenější je WhatsApp v Praze, na Moravě vede Facebook Messenger. „Aplikace WhatsApp dlouhodobě vychází jako jedna z těch bezpečnějších variant pro komunikaci, a to i díky silnému šifrování a nabídce bezpečnostních nástrojů, které nadále rozšiřuje. Kybernetické podvody, které nezřídka míří i přímo na české uživatele a uživatelky, jsou naopak něčím, co tuto platformu dlouhodobě sužuje. A v kontrastu s její oblibou představuje riziko,“ uvedl bezpečnostní analytik Esetu Ondřej Novotný.
S kybernetickým podvodem na komunikačních platformách se přitom podle průzkumu setkala již téměř polovina Čechů a Češek. Zatímco většina z nich uvedla, že podvod včas rozpoznala a žádná škoda jim nevznikla, v desetině případů buď přišli o svůj účet nebo o peníze.
Průzkum také ukázal u platforem Discord či Snapchat rozdíly u jednotlivých věkových skupin respondentů. Zatímco lidé ve věku 31 let a starší používají tyto platformy jen okrajově, neplatí to pro nejmladší uživatele a uživatelky. Discord jako nástroj ke komunikaci využívá pětina lidí ve věku 18 až 30 let, zatímco Snapchat využívá téměř čtvrtina lidí z této věkové skupiny.
„Na jedné straně máme komunikační platformy, které fungují více jako klasický telefonní adresář. Lidi, se kterými komunikujeme, v převážné většině případů nějak známe, a pokud nás kontaktuje někdo cizí, platforma ho označí. Typicky takhle fungují právě WhatsApp nebo Facebook Messenger. Na druhé straně tu ale máme Discord a Snapchat, což jsou platformy, které jsou daleko více otevřené komunikaci s neznámými lidmi. Více připomínají sociální sítě a z toho pro ně například plynou větší rizika útoků sociálního inženýrství, typicky phishingu,“ dodal Novotný.
Zdrojem podvodných zpráv s nebezpečnými odkazy mohou být podle něho i tzv. kanály, ať už pro komunikaci v rámci komunit, či v podobě odběru novinek různých tematických profilů přímo v komunikační platformě. Nějaký typ kanálu sleduje více než čtvrtina dotázaných (29 procent) lidí v Česku. Jde především o lidi ve věku 18 až 30 let. Naopak dvě pětiny lidí v průzkumu uvedly, že odběr kanálů nevyužívají a ani to neplánují.
Nejednoznačný názor mají podle průzkumu Češi také na AI rozšíření, které řada komunikačních platforem nabízí. Uživatelé díky AI mohou například vyhledávat informace, překládat texty, upravovat videa a fotky či shrnout dlouhé konverzace a vlákna. Rozšíření v podobě nástrojů umělé inteligence ale většina uživatelů (60 procent) nevyužívá. Umělou inteligenci používá podle průzkumu pětina lidí.
Využívání AI v komunikačních aplikacích přitom podle průzkumu potvrzovali především lidé se základním vzděláním a s výučním listem, šlo také o lidi v nejmladší věkové kategorii 18 až 30 let a o něco více takto odpovídaly ženy. Desetina dotázaných pak netuší, zda komunikační platforma, kterou využívají, takové rozšíření má.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
