V Číně se této podívané začalo říkat „války chung-pao“. Název odkazuje na červené obálky s penězi, které se obvykle rozdávají na lunární Nový rok, který letos připadl na 17. února. Většina čínských firem, které se zabývají umělou inteligencí (AI), své modely již dříve nabízela zdarma. Momentálně navíc svým uživatelům platí za používání jejich služeb.
Digitální verze chung-pao existuje v Číně již přes deset let, od doby kdy firma Tencent umožnila lidem posílat červené obálky s penězi online. Firmy v Číně poté začaly svátku využívat na různé dotace pro spotřebitele. Ovšem letos se poprvé zaměřily na dotace v okruhu umělé inteligence. Snažily se tak urychlit zavádění generativních AI aplikací.
Nejnovější verze AI těchto společností mají boty s tzv. agentskými schopnostmi, které zvládají například objednat jídlo prostřednictvím hlasových pokynů. Tyto firmy již dlouho investují značné prostředky do rozvoje a propagace svých služeb týkajících se umělé inteligence.
V polovině února společnosti Alibaba a ByteDance spustily aktualizaci svých chatbotů, které nově zvládají plnit hned několik úkolů. Během Nového lunárního roku se prostřednictvím Qwen, což je chatbot od firmy Alibaba, prodalo více než sto milionů nápojů. Dále pak chatbot Doubao, od ByteDance zvládl během televizního galavečera, který byl firmou sponzorovaný, vyřídit téměř dvě miliardy dotazů.
Chatboti jsou pro čínské internetové velikány velice výhodné, jelikož nasměřují uživatele k dalším službám a obchodování na internetu, na kterých firmy vydělávají. Jejich dary ovšem výrazně zahltily obchodníky. Miliony objednávek se hrnuly najednou a zahlcovaly systémy, v některých případech i způsobily pády serverů. Tlak byl tak vysoký, že někteří pracovníci v zasažených podnicích den poté podali výpověď.
Menší společnosti v sektoru umělé inteligence pravděpodobně bez těchto novinek na trhu nepřežijí. Spotřebitelé tak na rivalitě čínských firem vytěžili, ovšem ne všichni jsou spokojeni. Akcionáři internetových velikánů stále čekají, že se jim toto investiční riziko vrátí. Od začátku „válek chung-pao“ klesla cena akcií společnosti Alibaba zhruba o 30 procent.
Čínské AI firmy navíc čelí dalším překážkám, především v oblasti výroby čipů, jelikož jsou z velké části vázány na dovoz amerických čipů Nvidia, což se v minulém roce zkomplikovalo celními pravidly uloženými prezidentem Donaldem Trumpem. Čínští úředníci by preferovali, kdyby se firmy zaměřily právě na podporu státního úsilí v oblasti výroby čipů namísto jejich internetových služeb pro spotřebitele.
Snahy o lepší monetizaci nové technologie zároveň vyvolávají stížnosti mezi předními čínskými odborníky na umělou inteligenci. Lin Ťün-jang, hlavní inženýr chatbotu Qwen, na začátku března nečekaně opustil Alibabu. Lidé z oboru spekulují, že ho mohl frustrovat právě zvýšený komerční tlak.
Čínští regulátoři se pravděpodobně nedívají pozitivně na boj o uživatele v oblasti umělé inteligence, jelikož už dříve se jim nelíbila ani dotační válka mezi společnostmi rozvážejícími jídlo. V roce 2025 čínští dovozci jídla investovali miliardy do výrazných slev, aby získali podíl na trhu a nalákali zákazníky. Tyto snahy si ovšem vybraly vysoké finanční ztráty. Státní rada reagovala zpuštěním vyšetřování s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a omezit tyto dotační války.
Firmy v oblasti umělé inteligence v Číně musí navíc sledovat přísné regulace. Čínská vláda minulý rok v prosinci navrhla nová pravidla pro regulaci vývoje umělé inteligence. Krom již zaběhlých pravidel, jako je povinnost učení chatbotů výhradně z informací schválených vládou, vývojáři musí nově dávat pozor, aby jejich chatboti nepodporovali nahrazení sociálních interakcí mezi lidmi.
