Probiotika jsou tabletky s bakteriemi a kvasinkami, které se přirozeně vyskytují ve střevech, a můžou tam pomoct napravit rovnováhu – například po léčbě antibiotiky. Lidé je berou také někdy na imunitu nebo při ekzémech a zažívacích obtížích. Probiotika se prodávají jako doplňky stravy a Češi jsou v dnešní době zvyklí je kupovat. Podle některých odborníků se ale jejich účinek přeceňuje a často jde spíš o zbytečnou investici, nemusí být také vhodná pro všechny jedince.
Odborníci upozorňují, že přípravky často obsahují jenom jeden nebo několik málo druhů bakterií. Každý člověk má v sobě ale přes tři tisíce různých druhů, které spolu žijí v harmonii. Pokud jeden z nich převáží, může to naopak způsobit problém. Dohromady je v tlustém střevě na sto bilionů mikroorganismů – kdyby se tato masa zvážila, měla by kolem dvou set gramů.
„Probiotika se liší kmen od kmene a jejich účinky nejsou univerzální. Dokonce jednotlivé kmeny probiotik mohou mít protichůdné účinky od imunostimulačního potenciálu po imunoregulační. Každý přípravek by měl mít jasně definovaný kmen a ideálně doložené klinické studie. Jinak riskujeme, že pacienti užívají něco, co v lepším případě nemá žádný efekt,“ popsal dříve předseda České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jiří Hrdý.
Tyto bakterie v těle dělají daleko víc, než že jenom pomáhají zpracovávat potravu. Tvoří některé z vitaminů, regulují imunitní systém a pomáhají tělu rozlišit neškodné bakterie od těch škodlivých. V poslední době vědci zkoumají i jejich vliv na náladu.
Probiotikum je pojmem, který je také často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie), zatímco za prebiotikum se označuje střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.
Kefír, kimči i vláknina místo tobolek
Pro zdravý mikrobiom ve střevech je podle odborníků zásadní především zdravá a pestrá strava. Přirozeně si člověk může tyto bakterie doplnit kysanými výrobky, jako je například kefír, jogurt nebo zelí či některé zrající sýry. Stejně působí také korejské kimči, japonská pasta miso nebo kombucha. Prospěšné pro ně jsou také potraviny s velkým množstvím vlákniny.
O vlivu potravin na střevní mikrobiom přednášejí podle Milana Trojánka z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol lékaři i na Harvardově univerzitě. „Fermentované potraviny jsou podle nich pro celkovou podporu mikrobiomu jednoznačně vhodnější než tabletky, které obsahují jen velmi omezený počet kmenů,“ řekl s tím, že je pacientům proto tamní odborníci doporučují.
Zkušenosti Čechů s probiotiky jsou podle průzkumu Ipsos nedávno zveřejněného v médiích pozitivní a jsou nedílnou součástí péče o zdraví. Celkem 83 procent lidí má s nimi zkušenosti a kupuje si je pro sebe, 65 procent uživatelů je s nimi spokojeno. A třetina Čechů užívá probiotika pravidelně. Nejčastěji si je pořizují v lékárně.
Probiotika během užívání antibiotik
Nejčastěji lidé probiotika spojují s užíváním antibiotik, která léčí onemocnění způsobená bakteriemi, a mají proto i na bakterie ve střevech negativní vliv.
„Aktuální doporučení je opravdu takové, že není potřeba plošně všem doporučovat nebo nařizovat užívání probiotik v případě, že užívají antibiotika. A přestože údaje z klinických studií ukazují, že v některých případech to může snížit riziko průjmů nebo komplikací po užívání širokospektrých antibiotik, tak ten efekt není tak prokázaný a velký, aby bylo potřeba (…) strašit, že bez probiotik to dopadne špatně,“ říká farmakolog a přednosta Ústavu farmakologie 2. LF UK Jan Strojil.
Slovo probiotika má podle Strojila navíc široký význam a každý si pod tím může představit něco jiného. „Je potřeba už na začátku se bavit o tom, co vlastně pacientovi doporučujeme. To je jako kdybychom mu řekli, že má brát vitaminy, taková informace nemá sama o sobě hodnotu, nicméně z hlediska načasování aktuální vědecké údaje naznačují, že čím dřív to vlastně začne pacient užívat, tím lepší je efekt. Takže na místě je spíš začít užívat probiotika rovnou zároveň s antibiotiky než čekat a navázat třeba až po týdnu, kdy antibiotika dobere,“ radí farmaceut.
Podle odborníků může u části pacientů dojít k přirozené obnově střevní mikrobioty rychleji bez doplňků než s nimi. „Některé studie ukazují, že u části pacientů se mikrobiom po antibiotické léčbě obnovuje rychleji přirozenou cestou než při současném užívání probiotik. Není proto možné tvrdit, že probiotika jsou nezbytná,“ dodal Trojánek.
Hrdý také upozorňuje na možné úskalí současného podávání probiotik a antibiotik, kdy mohou probiotika paradoxně snižovat účinnost antibiotik. „Antibiotika se pak doslova ‚vyřádí‘ na probiotikách, místo aby působila proti patogenům, proti kterým byla indikována,“ doplnil.
Má smysl brát probiotika preventivně?
Na otázku, zda brát probiotika preventivně, Strojil odpověděl, že žádné léky by neměl brát člověk jenom tak pro jistotu. „Vždycky by tam měl být nějaký důvod a nějaký důkaz, proč mu to více pomůže, než ublíží. I v případě probiotik se bavíme o léčbě, která má nežádoucí účinky a která nese svoje rizika. Takže koupit si probiotika jenom proto, že nechci něco prošvihnout a chci se chránit, může skončit i tím, že si člověk ve skutečnosti může ublížit, takže určitě není na místě brát je jenom pro jistotu, protože jsem získal pocit, že musím a že bez toho to špatně dopadne,“ popsal odborník.
Z hlediska informací je také rozdíl mezi probiotiky, která jsou registrovaná jako doplňky stravy, a těmi, která jsou léčiva. „Pokud je něco registrováno jako léčivý přípravek, tak to znamená, že to prošlo schválením na Státním ústavu pro kontrolu léčiv nebo na Evropské lékové agentuře. Přípravek musí prokázat nejenom bezpečnost a složení, ale musí prokázat i účinnost. Takže probiotika, která mají status léčivého přípravku, musela předložit data o tom, že opravdu léčí, že opravdu snižují výskyt komplikací, že mají účinky, které tvrdí, že mají,“ vysvětlil Strojil.
Dále upřesnil, že potravinové doplňky jsou vlastně velmi minimálně regulovaná oblast ve srovnání s léky a musí prokázat jenom bezpečnost, ale žádné zdravotní efekty ve smyslu prevence nebo léčby chorob nemají a tvrdit nemůžou.
Probiotika ale můžou mít podle Strojila význam u některých chronických zánětlivých onemocnění střeva. Zopakoval přitom, že nejsou probiotika jako probiotika. „Jsou studie, které ukazují, že některé bakteriální kmeny opravdu můžou ovlivňovat třeba chronické střevní záněty, a jsou kmeny a přípravky, které mají prokázány efekt právě na udržení remise u pacientů s Crohnovou chorobou s těmi střevními záněty. Ale musíme se bavit o tom, že když to prokáže jeden výrobek v určitém složení, tak to nelze okamžitě zobecnit v tom, že jakákoliv probiotika budou dělat totéž,“ upozornil farmaceut.
Jsou podle něj popsané případy, kdy naopak nadměrné užívání probiotik může vést třeba ke zhoršení stavu, kdy se tenké střevo osídlí bakteriemi, které tam třeba normálně být nemají. „Takže jako vždycky v medicíně platí: dávka dělá lék a také konkrétní směs konkrétních bakterií,“ dodal Strojil.
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně v říjnu loňského roku v tiskové zprávě uvedla, že probiotika podle ní nejsou univerzálním všelékem vhodným a dostačujícím pro všechny pacienty. Chybí podle ní dostatečné odborné důkazy o jejich přínosech. Také zahraniční studie z poslední doby informují o tom, že u zdravých jedinců užívání probiotik nezpůsobuje statisticky významné změny v rozmanitosti střevní mikrobioty. Navíc také podle zahraničních odborníků neexistuje univerzální efekt probiotik pro všechny lidi.
