Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médii se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.
Zprávy o přesunu zbraňového systému se objevily dva týdny po začátku izraelsko-americké války proti Íránu, při níž Teherán zřejmě stihl zničit klíčový radar využívaný systémem THAAD v Jordánsku v hodnotě 300 milionů dolarů (6,43 miliardy korun), píše server BBC News.
THAAD byl poprvé nasazen v Jižní Koreji v roce 2017 k ochraně asijského státu před hrozbami ze strany Severní Koreje disponující jadernými zbraněmi. Stalo se tak navzdory protestům samotných Jihokorejců, kteří se obávali, že se tak zvýší šance na větší útok. Čína tehdy varovala, že rozhodnutí může vést k destabilizaci regionu.
Ochrana před balistickými raketami
Írán má nejspíš k dispozici několik tisíc raket a desítky tisíc dronů. Většina z nich byla během současného konfliktu zachycena, ale panují obavy z vleklé války, jež by zatížila vojenské zásoby Washingtonu. V tomto ohledu by Američanům mohl pomoci posílit obranu právě systém THAAD, který byl vyvinut speciálně k zachycení raket ve vysokých výškách.
Protiraketový systém, vyrobený americkou společností Lockheed Martin, zahrnuje šest odpalovacích zařízení s osmi stíhacími raketami na každém z nich a radarový systém pro detekci, uvádí BBC.
THAAD dokáže sestřelit balistické střely krátkého a středního doletu pomocí technologie „přímý zásah“. To znamená, že ničí přilétající hlavici kinetickou energií vlastního projektilu. Může to dělat ve vysoké nadmořské výšce, dokonce i za hranicemi zemské atmosféry, což bylo v Jižní Koreji považováno za obzvláště užitečné, protože by to mohlo být použito k zachycení a zničení jaderné hlavice z KLDR.
Jedna baterie stojí zhruba miliardu dolarů (21,43 miliardy korun) a obsluhuje ji asi sto lidí. USA těchto systémů provozují po světě pouze osm, z nichž dva se nacházejí na Blízkém východě – v Jordánsku a Izraeli. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie dohromady vlastní další tři. Přesun částí systému z Jižní Koreje je „preventivním opatřením“, řekl americký úředník listu Washington Post.
Jihokorejské ministerstvo zahraničí tento týden uvedlo, že armády USA a Jižní Koreje diskutují rovněž o možném přesunu některých amerických protiraketových systémů Patriot z jihokorejského území do oblasti Blízkého východu. Podle některých jihokorejských médií už proces začal.
Nesouhlas Soulu, radost v Číně
Jihokorejský prezident I Če-mjong podle BBC přiznal, že Soul „vyjádřil nesouhlas“ se stažením amerických zbraní. „Zdá se, že v poslední době panuje kontroverze ohledně toho, že americké síly v Koreji vyvážejí ze země některé zbraně, jako jsou dělostřelecké baterie a zbraně protivzdušné obrany. I když jsme vyjádřili nesouhlas, realita je taková, že nemůžeme plně prosadit svůj postoj,“ sdělil na zasedání vlády. Strategii odstrašení to ale podle něj neovlivní.
Jihokorejské protiletadlové systémy Čchongung-II sice mohou částečně zaplnit mezeru po amerických systémech, jejich nové systémy L-SAM, často označované za korejské verze systému THAAD, by ale měly být uvedeny do provozu až v příštím roce, upozornil server The South China Morning Post.
Čínská diplomacie v reakci na zprávy o přesunu částí systému THAAD uvedla, že „čínský nesouhlas s rozmístěním amerických raket THAAD v Korejské republice zůstává nezměněn“. Peking se obával zejména účinného radaru, který USA a Soulu umožňuje pozorovat, co se děje hluboko na čínské území. USA tak mohly odhalit odpaly čínských raket, což ovlivnilo odstrašující schopnost Pekingu, podotýká BBC.
Čína v roce 2017 reagovala neoficiálním bojkotem korejského zboží, zákazem skupinových zájezdů do Jižní Koreje na šest let, a dokonce zrušením koncertů K-popu.
Pro Peking by nyní bylo vítězstvím jen trvalé odstranění systému THAAD z Koreje, míní profesor Ian Čong z Národní univerzity v Singapuru. Čína by však mohla válku na Blízkém východě vnímat jako konflikt, který „odvádí pozornost USA od jejich připravenosti v Indo-Pacifiku“, řekl BBC profesor John Nilsson-Wright z Cambridgeské univerzity.
Obranná strategie zveřejněná Pentagonem v lednu i bezpečnostní strategie Bílého domu z prosince loňského roku zdůrazňují potřebu kolektivní obrany Tchaj-wanu a dalších ostrovů ve východní Asii. Peking považuje Tchaj-wan za součást Číny, která by v případě potřeby mohla být znovu sjednocena silou.
Většina zemí, včetně USA a jejich spojenců, neuznává samosprávný Tchaj-wan jako nezávislý stát, ale Washington se staví proti jakékoli násilné změně statu quo a je ze zákona povinen dodávat Tchaj-peji zbraně pro obranu, připomíná South China Morning Post.
Provokace ze strany KLDR
Severní Korea se ke změnám zatím veřejně nevyjádřila. V sobotu nicméně podle jihokorejské armády odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.
Na začátku ledna KLDR provedla testy hypersonických raket. Zkoušce přihlížel severokorejský vůdce Kim Čong-un, který ji nepřímo spojil se zásahem USA ve Venezuele, při němž americké speciální síly do Spojených států unesly autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku. Obviněni jsou mimo jiné z narkoterorismu.
