Byl to jeden z posledních nákupů, které Filip Říha jako náměstek ministra obrany pro vyzbrojování podepsal. Po pár týdnech se pak musel kvůli několika nezvládnutým zakázkám z křesla klidit.
Ovšem ani mezivládní nákup osmi radarů MADR stvrzený jeho podpisem 5. prosince 2019 se rozhodně nedá hodnotit jako povedený.
Byť hned na konci roku 2019 ministerstvo obrany uvádělo, že sofistikované izraelské technologie za celkových 3,5 miliardy korun budou v české armádě zařazeny do provozu do roku 2023, nestalo se tak. Což se nezměnilo doteď. Systémy stále nejsou stoprocentně provozuschopné dle požadavků české armády. Jejich zavádění a testování je prý nesmírně náročné a komplikované.
Už na podzim roku 2024 české ministerstvo obrany vyzvalo Jeruzalém, aby zaplatil první penále. Kvůli velkému zpoždění v zakázce uzavřené bez otevřené soutěže resort žádal desítky milionů korun. „V říjnu jsme odeslali dopis izraelskému ministerstvu obrany s vyčíslením smluvní pokuty za více než 65 milionů,“ oznámil Lubor Koudelka, tehdejší šéf ministerské sekce vyzbrojování a akvizic.
Maximální výši smluvní pokuty za zpožděné dodávky radarů a náhradních dílů nakonec resort vypočítal na 128 milionů korun. Ty by chtěla Praha v ideálním případě získat v průběhu letoška. Proto už loni byly případné promlčecí lhůty z kupní smlouvy prodlouženy do konce roku 2026.
Jenže jak zjistil deník Aktuálně.cz, Izraelcům se do platby nechce. Do Česka na konci loňského roku poslali dopis, v němž se ze zpoždění snaží vyvinit. „My za to nemůžeme,“ jako by vzkazovali ministerským úředníkům.
Obdržení „podkladu prokazujícího existenci okolností vylučujících odpovědnost na izraelské straně“ reportérovi Aktuálně.cz potvrdila Simona Cigánková, mluvčí ministerstva obrany. „Komplexní podklad jsme obdrželi, nyní bude zaslán k přezkumu příslušným složkám,“ informovala Cigánková pár dní před loňskými Vánoci.
Jenže ani čtvrt roku resortu nestačilo k tomu, aby se k neochotě Izraelců platit jasně postavil. „Ministerstvo obrany v součinnosti s Armádou ČR pracuje na přípravě stanoviska k obsáhlému dokumentu předloženému izraelským ministerstvem obrany,“ sdělila Cigánková nyní.
Právě ze stále jen připravované „analýzy“ by mělo být jasné, kolik peněz nyní bude Česká republika po Izraeli požadovat. Cigánková v té souvislosti mluví o „přesné kalkulaci smluvních pokut“.
Dlužno dodat, že jakýkoliv posun v citlivém sporu obecně zabere hodně času. Na zaslání izraelského dokumentu třeba česká strana čekala už od 10. září 2025, kdy proběhlo poslední jednání zabývající se pokutami za komplikace v nákupu radarů MADR. „Předložení podkladu bylo rovněž z české strany pravidelně urgováno v rámci týdenních videokonferencí pořádaných na úrovni projektových týmů,“ popsala Cigánková.
Zpoždění dodávek však není zdaleka jedinou komplikací, jež nákup schválený minulou vládou Andreje Babiše (ANO) provází. Obrana už v listopadu roku 2024 poslance informovala o řadě závad.
„Nesplňují technické parametry a schopnosti uvedené ve smlouvě,“ popisoval tehdy Lubor Koudelka, šéf vyzbrojování na ministerstvu. „Izraelské ministerstvo obrany a výrobce systémů Elta nejsou schopni v dohodnutých termínech odstranit problémy, které vyvstaly během implementace radarů,“ doplnil Koudelka. A zdůraznil například zatékání vody do antény či potíže se stabilizačními nohami modulu.
Na kompletaci radarů se podílí i pardubická firma Retia, podvozky dodala kopřivnická Tatra. Obě firmy patří do koncernu CSG miliardáře Michala Strnada.
