Vilnius – Pokud členské státy nesplní své závazky vůči Severoatlantické alianci, podkopou nejen svou, ale i kolektivní bezpečnost. Na společné tiskové konferenci s prezidentem Petrem Pavlem to dnes ve Vilniusu řekl litevský prezident Gitanas Nauséda. Vyzval země k zodpovědnosti. Pavel v Litvě zkritizoval plánovanou výši výdajů na obranu ČR. Své argumenty bude příští týden řešit s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl. Obranné výdaje totiž český prezident vidí jako znak zodpovědnosti a důvěryhodnosti.

Nauséda připomněl, že Litva letos na obranu vynaloží 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V následujících letech chce země dosáhnout až šesti procent. České ministerstvo obrany by mělo letos podle návrhu vlády hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.

Členské státy NATO se loni v červnu dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš ale na konci února řekl, že Česko cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje.

Pokud chce země spoléhat na systém kolektivní obrany, je potřeba do ní přispívat, podotkl dnes ve Vilniusu Pavel. „Pokud některá (země) podfinancovává své závazky, ohrožuje to šanci na úspěšnou obranu všech spojenců,“ řekl. Své argumenty k výši výdajů na obranu chce příští týden řešit s Babišem. „S největší pravděpodobností to nic nezmění na rozpočtu obrany, ale věřím, že ČR si je vědoma potřeby zvýšit obranné výdaje,“ řekl. Vláda podle něj trvá na tom, že letošní rok bude přechodný a od příštího roku se budou výdaje na obranu zvyšovat. „Věřím, že ČR nakonec bude zodpovědný partner,“ dodal Pavel.

Nauséda dnes řekl, že Rusko zůstává největší hrozbou. Posílení východního křídla NATO je podle něj podmínkou pro bezpečnost celé Evropy. Pavlovi litevský prezident poděkoval za český přínos do kolektivní obrany v regionu, čeští vojáci jsou podle něj příkladem solidarity. Češi jsou součástí aliančních misí v Litvě a Lotyšsku. Lotyšskou vojenskou základnu Pavel navštívil ve středu, v pátek zavítá na vojenskou základnu v Rukle, kde působí čeští vojáci ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka z Prostějova.

Litevská hlava státu na tiskové konferenci ocenila i českou podporu Ukrajiny a muniční iniciativu, která pro Ruskem napadenou zemi zprostředkovává dodávky velkorážové munice. Pavel pak naopak svému protějšku poděkoval za příspěvek do iniciativy. Přístup Litvy k podpoře Ukrajiny i k navyšování obranných výdajů označil za inspirativní.

Prezidenti dnes hovořili i o obchodní spolupráci, příležitosti Pavel spatřuje například v oblasti dronů a protidronové ochrany či v energetickém sektoru. Litevský prezident pak vedle obrany zmínil například spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.