V Česku bude pád sondy vizuálně nepozorovatelný, ale fanoušci vesmíru mohou její poslední kilometry sledovat online. Portály jako N2YO.com nabízejí živý tracker polohy. Jakmile sonda klesne pod hranici 100 kilometrů, začne se rozpadat a její signál definitivně zmizí.
Podle odhadu amerických vesmírných sil se návrat sondy očekával už v úterý kolem 19:45 východoamerického času, u nás po středeční půlnoci. Tento odhad však počítá až s jednodenní odchylkou.
„Riziko, že by trosky někomu na Zemi ublížily, je nízké – přibližně jedna ku 4 200. NASA i Space Force budou průběh návratu nadále sledovat a průběžně upřesňovat předpovědi,“ uvedla NASA v oficiálním prohlášení.
Sonda Van Allen Probe A byla vypuštěna 30. srpna 2012 z floridského Cape Canaveral spolu se svým „dvojčetem“, sondou Van Allen Probe B. Obě měly studovat takzvané Van Allenovy radiační pásy – oblasti kolem Země, kde magnetické pole zachytává vysokoenergetické částice. NASA misi ukončila v roce 2019, když sondám došlo palivo a už nedokázaly udržovat správnou orientaci vůči Slunci. Původní výpočty naznačovaly, že sonda A zůstane na oběžné dráze až do roku 2034.
Většina trosek skončí v oceánech
Přestože pád kosmického odpadu není nijak výjimečný jev, během čtyřiceti let podle odhadů přežilo průlet atmosférou přibližně 5 400 tun materiálu z kosmických zařízení. Přesto je riziko zásahu člověka extrémně malé. Hlavním důvodem je prostý fakt: zhruba 71 procent povrchu Země pokrývají oceány. Vědci proto uklidňují, že pro jednotlivce je pravděpodobnost zásahu prakticky zanedbatelná – podle některých výpočtů dokonce „jedna ku několika bilionům“.
Historie zná jen jediný dobře zdokumentovaný případ, kdy kosmické trosky zasáhly člověka. V roce 1997 procházela obyvatelka amerického města Tulsa parkem, když na její rameno dopadl malý kovový fragment. Nic se jí nestalo a úlomek pravděpodobně pocházel z rakety Delta.
Video: NASA letos v dubnu ukázala, co sondy na Marsu skutečně vidí
Zdroje: NASA, BBC, Wired
