Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Dvanáctým dnem pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
Současný konflikt výrazně ochromil dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kudy se běžně přepravuje zhruba pětina světových dodávek ropy. Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v tomto geopoliticky citlivém bodě vedly k výraznému nárůstu cen komodity.
O íránských aktivitách v Hormuzském průlivu v úterý napsal web stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb. Podle nich Teherán dosud nepokládal miny ve větším rozsahu, v posledních dnech šlo údajně o několik desítek kusů. Jeden ze zdrojů ale v úterý upozornil, že Írán měl v té době stále osmdesát až devadesát procent malých člunů a minonosek, takže by ve strategickém průlivu mohl položit až stovky min.
USA a Izrael zaútočily na Írán 28. února s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň a omezit jeho vojenské kapacity, od té doby ve vlnách vzdušných útoků pokračují. Teherán v odvetě udeřil na americké a izraelské cíle i na civilní objekty v zemích Perského zálivu.
Trump: Útoku Íránu nebo jeho spojenců na území USA se neobávám
Trump také ve středečním rozhovoru se serverem Axios prohlásil, že v Íránu už „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak prý brzy skončí. Stane se to ale podle něj až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám.
„Válka jde skvěle. Jsme daleko napřed oproti plánu. Způsobili jsme více škod, než jsme považovali za možné, a to i za původně předpokládané šestitýdenní období,“ řekl šéf Bílého domu.
Možných úderů Íránu nebo jím podporovaných skupin na území Spojených států se neobává. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům krátce předtím, než stanice ABC News informovala, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) koncem února varoval před možnými útoky íránských dronů na západní pobřeží USA.
„Nedávno jsme získali informaci, že už začátkem února 2026 Írán údajně plánoval provést útok pomocí bezpilotních letounů z neidentifikovaného plavidla u pobřeží Spojených států, konkrétně proti blíže nespecifikovaným cílům v Kalifornii, v případě, že USA uskuteční údery proti Íránu,“ uvedl FBI ve varování rozeslaném na konci února, z něhož ve středu citovala ABC News.
„Další informace o načasování, způsobu provedení, cíli ani pachatelích tohoto údajného útoku nemáme,“ uvádí se podle ABC dál v oznámení FBI. Agentura Reuters podotkla, že mluvčí FBI, losangeleské policie a starosty ani guvernéra státu Kalifornie na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali.
Podle hodnocení hrozeb, které vypracoval Úřad pro zpravodajské informace a analýzy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti a na něž poukázal Reuters, představují Írán a jeho zástupné skupiny „pravděpodobnou“ hrozbu v podobě útoků zaměřených na Spojené státy. Rozsáhlý fyzický útok nicméně pravděpodobný není.
Írán nicméně od počátku války zasáhl na Blízkém východě americké objekty či základny hostící americké vojáky při nejméně pětadvaceti útocích, píše agentura AFP s odkazem na vlastní analýzu. Agentura sledovala období od 28. února, kdy izraelsko-americké údery na Írán zažehly současnou regionální válku, až po středečních 16:00 SEČ. Při íránských útocích dosud zahynulo sedm amerických vojáků, šest z nich v Kuvajtu a jeden v Saúdské Arábii.








