Útok z 28. února je podle The New York Times nejkrvavější známou událostí během americké a izraelské vojenské kampaně v Íránu. Žádná strana za něj dosud nepřijala odpovědnost.
Soubor důkazů, které novináři amerického deníku nashromáždili – včetně satelitních snímků, příspěvků na sociálních sítích a ověřených videí –, ale naznačuje, že školní budova byla vážně poškozena přesným úderem, ke kterému došlo současně s útoky na sousední námořní základnu provozovanou Islámskými revolučními gardami (IRGC).
A oficiální prohlášení, že americké síly útočí na námořní cíle poblíž Hormuzského průlivu, kde se nachází základna IRGC, naznačují, že úder s největší pravděpodobností provedly právě ony.
Bílý dům deník odkázal na prohlášení své tiskové mluvčí Karoline Leavittové na středeční tiskové konferenci. Na otázku, zda Spojené státy provedly letecký útok na školu, odpověděla: „Pokud víme, ne.“ Dodala ovšem, že „ministerstvo války tuto záležitost vyšetřuje“.
Íránští představitelé obvinili z útoku USA a Izrael. Druhý jmenovaný tvrdí, že si nebyl vědom žádných operací v oblasti, zatímco americký ministr obrany Pete Hegseth podle BBC uvedl, že Washington incident stále vyšetřuje a že „nikdy nebude útočit na civilní cíle“.
Přesné určení, co se stalo, bylo ztíženo absencí viditelných zbytků a neschopností externích pozorovatelů a novinářů dostat se na místo činu a vidět následky útoku na vlastní oči. Celkový počet obětí dosud nebyl nezávisle potvrzen, ale íránští zdravotničtí úředníci a státní média uvedli, že při útoku na základní školu Shajarah Tayyebeh zahynulo nejméně 175 lidí, z nichž mnoho byly děti.
Analytik oslovený BBC na základě satelitních fotografií míní, že tolik míst dopadů blízko sebe naznačuje, že se jeden nebo více cílů nacházelo v těsné blízkosti vedle sebe. „Zdá se, že zaútočit na oblast bylo úmyslné,“ řekl Jamon Van den Hoek z Oregonské státní univerzity. „Ale nevíme, co měli v úmyslu zasáhnout,“ dodal.
Ověřené záběry z bezprostředních následků úderu ukazují scény paniky. Rodiny křičí, zatímco lidé hledají oběti v troskách. Na některých videích lidé drží před kamerou dětské školní tašky a knihy. O tři dny později letecké záběry ukázaly úhledně seřazené řady nejméně stovky čerstvě označených nebo vykopaných hrobů.
Američtí představitelé ve veřejných prohlášeních potvrdili, že americká letadla operovala daný den v oblasti, kde se škola nacházela. Podle íránských úřadů k incidentu došlo kolem 10:45 místního času (08:15 SEČ). BBC Verify potvrdila záběry zveřejněné na sociálních sítích v sobotu ráno, první den íránského pracovního týdne, které ukazují bezprostřední následky.
Na jednom videu muž natáčí, jak vbíhá na dvůr školy, která se nachází bezprostředně severovýchodně od základny IRGC. Je vidět část cedule nad vchodem, která odpovídá prvním třem písmenům perského nápisu „základní škola“.
Z nádvoří školy jsou vidět čtyři oblaka černého kouře a dva menší se valí z oken v nejvyšším patře hlavní školní budovy. Zdi zdobené dětskými nástěnnými malbami a písmeny perské abecedy oddělují školní dvůr od základny revolučních gard.
Proč vlastně byly děti ve škole i v sobotu?
Deník The New York Times připomíná, že sobota je začátkem íránského pracovního týdne, proto byly v době útoku třídy plné dětí.
Íránští představitelé uvedli, že většina ze 168 zabitých byly děti. To zatím BBC nebyla schopna nezávisle ověřit a není ani jasné, zda byli zabiti nějací členové IRGC.
Základní škola se nachází v malém městě Minab na jihu země, více než 600 mil od Teheránu, ale poblíž kritické vodní cesty Hormuzského průlivu.
Jako Rusko na Ukrajině
„Vzhledem ke svým zpravodajským schopnostem Američané měli vědět, že se v blízkosti nachází škola,“ komentovala pro New York Times událost Beth Van Schaacková, bývalá úřednice ministerstva zahraničí USA, která vyučuje na Centru pro lidská práva a mezinárodní spravedlnost Stanfordské univerzity.
Expertka na válečné právo z Oxfordské univerzity Janina Dillová pak stejnému deníku řekla, že útočníci byli povinni ověřit si povahu cíle, na který míří, aby se ujistili, že nebudou zranění civilisté. Dodala, že pokud tak neučinili, mohlo by to být v rozporu s mezinárodním právem.
Podobnou taktiku ve válce na Ukrajině využívá také Rusko. To pravidelně bombarduje civilní objekty, nechvalně proslulým se stalo například obléhání přístavního města Mariupol, kde podle lidskoprávních organizací zemřely až desítky tisíc civilistů.
Rusko navíc tyto útoky na civilisty a civilní infrastrukturu pravidelně popírá. Příkladem za všechny je situace z loňského léta po jednáních na Aljašce, když se ministra zahraničí Sergeje Lavrova moderátorka televize CBS zeptala, zda to Rusko opravdu myslí vážně s mírem a dohodou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, když jen o několik dní dříve bombardovalo na Ukrajině americkou továrnu na kávovary poblíž maďarských hranic. Lavrov se ji tehdy snažil přesvědčit, že se v továrně vyrábí produkty pro ukrajinskou armádu.
