Praha – Česká ekonomika loni stoupla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes o desetinu procentního bodu vylepšil svůj původní lednový odhad. Vývoj pozitivně ovlivnila domácí i zahraniční poptávka. Růst hrubého domácího produktu (HDP) byl loni nejvyšší od roku 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP meziročně zvýšil rovněž o 2,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Loňský hospodářský růst ukazuje na dobrou kondici české ekonomiky, uvedli analytici.

„Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivní příspěvek měla také zahraniční poptávka. Negativní vliv měla změna stavu zásob,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Za celý loňský rok vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o tři procenta, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí o 2,2 procenta a tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o dvě procenta. Saldo zahraničního obchodu se zvýšilo v běžných cenách meziročně o 0,8 miliardy na 504,2 miliardy korun.

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. ČSÚ vylepšil svůj původní lednový odhad.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, loni v porovnání s rokem 2024 vzrostla o 2,8 procenta. Nejvýrazněji k tomu přispěla odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, rovněž informační a komunikační činnosti a také průmysl.

Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,1 procenta na 5,5 milionu lidí. Celkem bylo odpracováno o 2,3 procenta hodin více než v roce 2024.

V samotném posledním čtvrtletí loňského roku se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně zvýšily o 1,3 procenta. Meziročně vzrostly o 3,2 procenta, vyšší byly především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o jedno procento a meziročně o 2,5 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,7 procenta a meziročně o 5,3 procenta. „Meziročně rostly hlavně investice do obydlí a ostatních budov a staveb,“ uvedli statistici.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v posledním kvartálu v běžných cenách hodnoty 133,9 miliardy korun, bylo tak o 9,5 miliardy vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 5,1 procenta. Dovoz byl vyšší mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 5,3 procenta.

Analytici: Růst HDP ukazuje, že je česká ekonomika v dobré kondici

Loňský růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,6 procenta ukazuje, že je česká ekonomika v dobré kondici. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Vyzdvihli přitom, že se ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností dostala nad úroveň před pandemií covidu-19. V letošním roce očekávají, že tempo hospodářského růstu bude na podobné úrovni jako loni.

„Rok 2025 byl prvním, kdy už česká ekonomika nebyla ovlivněna žádným z předchozí série ekonomických šoků. Celoroční růst HDP o 2,6 procenta v zásadě odpovídá možnostem ekonomiky a lze jej označit za úspěch s ohledem na slabší výsledky Německa a Slovenska, našich nejbližších obchodních partnerů,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Výkonnost hospodářství spolu s dalšími ukazateli potvrzuje dobrou kondici české ekonomiky v evropském srovnání, řekl ČTK Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. „Nadprůměrný ekonomický růst, nízká inflace i nezaměstnanost, silný růst reálných mezd. Největším makroekonomickým problémem tak zůstávají veřejné finance. Namísto využití příznivé situace ke snižování zadlužování státu bohužel vidíme tendence současné vlády k dalšímu růstu veřejného dluhu,“ uvedl.

Analytici vyzdvihli, že spotřeba domácností v závěrečném čtvrtletí loňského roku přesáhla úroveň před pandemií. „Spotřeba domácností konečně překonala dosavadní rekord z předpandemického posledního čtvrtletí roku 2019. Češi si tak po dlouhé době mohou říct, že si dopřávají nejvíce zboží a služeb v historii,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

Zároveň analytici uvítali, že hospodářský růst stál na více pilířích. Kromě spotřeby domácností rostly i investice, a to zejména do budov a staveb, připomněl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Pozitivní zprávou je, že se na růstu ekonomiky v závěru roku podílela všechna odvětví. Prim sice hrálo, jako ostatně už dříve, odvětví obchodu, za nímž následovalo IT a stavebnictví. V černých číslech nicméně skončil i zpracovatelský průmysl,“ dodal Dufek.

„Letos by ekonomika mohla 2,6procentní meziroční růst zopakovat,“ očekává hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Růst by se podle něj měl opírat o spotřebu domácností, o vládní spotřebu a o oživení investiční aktivity. Analytici ale upozorňují, že rizikem pro hospodářský růst se může stát konflikt na Blízkém východě, který by mohl narušit dodávky surovin a tlačit na vyšší inflaci.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.