Experti: Pro dlouhodobé zdravé hubnutí je nezbytná změna životního stylu

Obezita je podle Haluzíka nejčastější příčinou dalších chronických onemocnění, například cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění, vede také ke zvýšenému riziku zhoubných nádorů. „Odhadujeme, že zhruba dvě třetiny české populace mají buď nadváhu, nebo obezitu. Obezitu má zhruba 20 až 25 procent dospělé populace,“ řekl Haluzík. Alarmující podle něj je, že obezitu má asi 16,4 procenta dětí a adolescentů.

Podle prvních statistik IKEM poklesla u 100 pacientů, kteří užívají moderní léky na hubnutí, tělesná hmotnost o asi osm procent, tělesný tuk asi o šest procent. „Bylo by však velmi chybné podléhat dojmu, že ke zdravému a dlouhodobému snížení hmotnosti stačí píchnout si jednou týdně injekci a čekat na magický odliv kilogramů,“ uvedl Haluzík.

Pacientům klesla také svalová hmota, řekl. Část poklesu je podle něj tvořená snížením tuku ve svalech. „Pacienti, kteří mají obezitu, mají zároveň zvýšené množství tuku ve svalech. Ten tuk ve svalech v takto velkém množství nemá co dělat,“ řekl Haluzík.

Zvyšující se počet pacientů s obezitou i lidí, kteří opakovaně drží diety, popisuje, že mají vtíravé a přetrvávající myšlenky na jídlo, které nejsou vyvolané hladem. Takzvaný jídelní šum je stav, kdy člověk prakticky neustále přemýšlí o jídle. Lidé často uvažují například o tom, zda jedí správně, proč se jim nedaří hubnout či jak by měli jíst, uvedla Šárka Slabá, klinická psycholožka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Až 57 procent lidí s nadváhou nebo obezitou uvádí, že má kontinuální a rušivé myšlenky na jídlo, ale jen 12 procent z toho to pojmenovává jako jídelní šum,“ řekla Slabá. Kontinuální myšlenky na jídlo může podle ní spustit například nepravidelná a restriktivní strava, stres a psychická zátěž, nedostatek spánku a únava nebo dlouhodobé zaměření pozornosti na jídlo a tělesnou hmotnost.

U dětí se podle ní jedná spíše o zvýšenou citlivost na potravinové podněty a opakované zaměření pozornosti na jídlo. Rizikovými faktory jsou u nich především nestabilní denní režim, opakované omezování jídla, stresové prostředí či nadměrná pozornost věnovaná jídlu či tělesné hmotnosti v rodině, uvedla Slabá.

Snížit jídelní šum může podle Slabé pomoci strukturované plánování jídel, práce s automatickými myšlenkami či léky na hubnutí. To, že se člověk hodně zabývá myšlenkami na jídlo, může vést ke snížení pracovního výkonu, k vyčerpání z neustálého rozhodování či zhoršenému sebevědomí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}