Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů

„Máme obavy z toho, aby to nešlo tak rychle, že vzniknou chyby, které dopadnou na účastníky řízení,“ uvedl Vávra k avizovanému slučování soudů. „Až se to bude dotýkat řidších regionů, kde jsou nejmenší soudy, musí být k dispozici data, co to bude znamenat,“ pokračoval.

Tejc trvá na tom, že sloučením některých soudů je možné uspořit desítky až stovky milionů korun, a to mimo jiné na manažerských platech předsedů soudů či za pronájem a provoz soudních budov. První etapu slučování chce stihnout od ledna příštího roku. Vávra upozornil na to, že k obdobnému kroku přistoupili Nizozemci, kteří jej ale připravovali sedm let a analyzovali řadu údajů ohledně počtu obyvatel, počtu sporů či budov, které jsou k dispozici.

V první etapě, která se má týkat velkých měst, může podle Vávry nastat největší potíž se slučováním datových souborů. „Na okresech je nejstarší počítačový systém – ISAS, který pochází z 90. let. Každý soud má stejné spisové značky, jak se to od Nového roku odliší?“ upozornil na technický problém. Komplikace podle něj může nastat i účetně, a to ohledně převodů majetku nebo uzavření účetního roku.

Jasno zatím není ani o předsedech slučovaných soudů. „Zaniknou funkce všem soudním funkcionářům a bude se to soutěžit znova? A stihne se to? A můžeme soutěžit na předsedu soudu, který ještě neexistuje?“ nastínil Vávra související otázky. Sám by se klonil k přesoutěžení, a ne k pouhému označení jednoho z funkcionářů za nového předsedu.

Se slučováním soudů souvisí i Tejcův záměr omezit jmenování nových soudců. Četnost jmenovacích etap chce zachovat, namísto stávajících 50 i více kandidátů však hodlá navrhovat zhruba deset až 15 lidí. Podle něj není možné neustále zvyšovat počet soudců v době, kdy soudy řeší méně nových věcí než dřív. Unie ale míní, že skokové a jednorázové omezení jmenování soudců může negativně ovlivnit rychlost a plynulost soudních řízení. „Lokálně může dojít k nedostatku soudců, zejména na malých soudech.Tam když chybí dva soudci, tak je to malér a nelze tam přesunout soudce odjinud,“ podotkl Vávra. Zároveň podle něj hrozí to, že z justice odejdou lidi, kteří se na roli soudce připravovali.

Republiková rada Soudcovské unie se dnes obecně vymezila také vůči některým komentářům politiků na adresu soudů. „Týká se to několika výroků několika lidí v nedávné době. Nechceme, aby zatahovali justici do politického boje,“ vysvětlil Vávra. Z politiků nedávno zpochybnila nezávislost soudů například poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), když hovořila o důvodu pro nevydání premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše k pokračování jeho trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Aktuální návrh ministerstva na slučování soudů počítá podle serveru Česká justice v první etapě se spojením obvodních soudů pro Prahu 4, 6, 8, 9 a 10, které všechny sídlí v jednom areálu. Spojit se mají také soudy pro Prahu 7 a Prahu 1, jež rovněž sdílí sídlo, dále soudy pro Prahu 2 a 3 a potom také okresní soudy Praha-východ a Praha-západ do společného Praha-venkov. V plánu je dále sloučení soudů Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Spojit se má také Pelhřimov s Táborem, Semily s Jabloncem nad Nisou a Brno-venkov s Městským soudem v Brně. Záměr není definitivní, protože ministerstvo chce vyjít z analýzy, která má být hotová koncem března. Do té doby také mají předsedové jednotlivých krajských soudů předložit příslušné pracovní skupině návrhy na možné slučování okresních soudů ve svých obvodech.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}