Ženeva/Kyjev – Během čtyř let ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito více než 5000 žen a dívek, dalších 14.000 jich bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes řekla Sofia Calltorpová z oddělní OSN pro rovné postavení žen. Před několika dny OSN uvedla, že celkem si ruská agrese proti Ukrajině vyžádala životy nejméně 15.172 civilistů včetně stovek dětí, dalších 41.378 osob včetně nezletilých utrpělo zranění.

Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) zároveň dlouhodobě upozorňuje, že skutečný počet obětí bude vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména hned po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, který okupují Rusové.

Calltorpová nyní podle zprávy OSN upozornila na situaci ukrajinských žen, které podle ní „táhnou zemi vpřed“ a organizace vedené ženami jsou jádrem humanitární pomoci. Tyto spolky poskytují ochranu, psychosociální podporu, pomoc v nouzi a možnosti obživy statisícům lidí, ale nyní jsou vážně ohroženy kvůli škrtům ve financování, uvádí OSN.

Každá třetí organizace vedená ženami v nedávném průzkumu zaměřeném na dopad škrtů v zahraniční pomoci varovala, že nemusí přežít déle než šest měsíců, píše OSN. Pokud bude pokračovat současný trend, přijde podle Sabine Freizerové Gunesové o přístup k pomoci 63.000 žen na Ukrajině. „Oslabení ženských organizací v této chvíli představuje riziko oslabení celé humanitární a obnovovací struktury Ukrajiny,“ varovala.

Calltorpová upozornila mimo jiné také na to, že mnoho ukrajinských žen pracuje v odvětvích, která jsou silně postižena dlouhodobými výpadky proudu, které způsobují ruské útoky na ukrajinskou energetiku. Zmínila oblast vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb nebo maloobchodu. Nyní tyto ženy přicházejí o práci, uvedla.

Jaime Wahová z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) upozornila na to, jaký dopad mají výpadky v dodávkách proudu na ukrajinské seniory. „Pro starší lidi, osoby se zdravotním postižením a chronicky nemocné je to život ohrožující,“ uvedla Wahová a dodala, že vedle fyzických nemocí jsou vážné i psychosociální dopady výpadků elektřiny. „Dlouhotrvající tma, izolace a neustálá nejistota vyčerpávají komunity,“ řekla.

Devastující dopad války na zdraví lidí podle mluvčího Světové zdravotnické organizace (WHO) Christiana Lindmeiera dále prohlubují útoky na zdravotnictví. WHO za poslední čtyři roky ověřila více než 2870 útoků, které si vyžádaly 233 mrtvých a 937 zraněných zdravotníků a pacientů. Od února 2022 se také zvýšil počet hlášených lidí se zdravotním postižením o téměř 390.000, což představuje nárůst o více než deset procent, uvedl Lindmeier.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.