Devět měsíců za jednu minutu
V řídicí místnosti na stanici Doss dei Laresi tehdy seděl Carlo Schweizer, sezónní pracovník lanovky a poštovní úředník z Cavalese. A to i přes to, že neměl licenci operátora a jeho školení bylo minimální. Jak to? Společnost šetřila náklady – kvalifikovaní operátoři byli dražší.
A tak když se kabina zastavila, Schweizer nevěděl, jak postupovat. Telefonicky konzultoval situaci s kolegou Aldem Gianmoenou, který mu doporučil restartovat systém a vypnout automatickou bezpečnostní ochranu. Šlo o manévr, který se na této lanovce prováděli opakovaně – kabely se zde často krátce dotýkaly, patrně kvůli nadměrné rychlosti kabin.
Později vyšlo najevo, že klíč k deaktivaci systému měli běžně uzamknout a zapečetit, přičemž pracovníci ho nesměli použít, pokud byli v kabině cestující. Vyšetřování ale ukázalo, že byl volně přístupný a výrazně opotřebený častým používáním. I tentokrát tak Schweizer klíč použil, bezpečnostní systém vypnul a znovu spustil motor. Asi 80 až 90 sekund po restartu, bez ochrany bezpečnostního systému, nosné lano povolilo – a místo opětovného rozběhnutí provozu následoval pád.
