Aktual.: 12.02.2026 12:33
Praha – Domácnosti v Česku vydávaly loni za bydlení v průměru 8897 korun měsíčně, tedy 15,9 procenta svých čistých příjmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho dřívějších dat se částka meziročně zvedla o 28 korun. V roce 2024 činila 8869 korun, což bylo 16,6 procenta tehdejšího příjmu domácnosti.
Nejméně platili za bydlení lidé ve vlastním bytě. V průměru bez splátek hypoték či úvěrů a bez nákladů na rekonstrukce za ně utratili 7495 korun. Je to 13,6 procenta jejich příjmu. Ve vlastním domě bydlení vyšlo měsíčně v průměru na 8004 koruny, stálo tak 12,1 procenta příjmu. Nejvíc vydaly domácnosti v nájmu, a to průměrně 13.572 korun, tedy 30,1 procenta příjmu. Bydlení u příbuzných či známých bylo v průměru za 6334 korun, což znamenalo 16,1 procenta příjmu.
Podle ČSÚ zhruba dvě pětiny domácností žijí ve vlastním domě. Dalších 34 procent má svůj byt. „Celkem tedy téměř tři čtvrtiny domácností v Česku bydlí ve vlastním, zatímco nájemní bydlení se týká asi pětiny domácností,“ podotkla Táňa Dvornáková z ČSÚ.
Nejméně v nájmu bydlí důchodci a důchodkyně. Žije tam 17 procent z nich. Nejvíc jsou naopak u příbuzných a známých. Bydlí tak 13 procent seniorů a seniorek. Podle Dvornákové jsou důvodem formální převody bytů na blízké, hlavně na děti či vnoučata.
Ve vlastním domě bydlí zhruba 44 procent rodin s dětmi. Samoživitelky a samoživitelé s potomky jsou nejčastěji v nájmu, žije jich tak 46 procent. Celkem 73 procent zaměstnanců má vlastní dům či byt.
Největší část svého příjmu dávají za bydlení domácnosti samoživitelů či samoživitelek s dětmi. Bydlení je stojí skoro 27 procent sumy, kterou na měsíc mají. Nejmenší část svých příjmů utratí za byt úplné rodiny, a to necelých 14 procent. Lidé v penzi vydají pak téměř 22 procent své částky.
Neúplné rodiny s dětmi se loni dostávaly také nejvíc do materiálního nedostatku. Pět ze 13 sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 16.800 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit 18,6 procenta domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. Meziročně jich tak výrazně ubylo. O rok dřív jich bylo 27,1 procenta. Důvodem je, že tyto rodiny uvedly méně položek, které si nemohou dovolit pořídit, upřesnila statistička Simona Měřinská.
V materiálním nedostatku loni v Česku žilo 5,8 procenta lidí. V roce 2024 to bylo 6,1 procenta. Minulý rok si pět ze 13 položek nemohlo dovolit 3,8 procenta zaměstnanců, 7,7 procenta důchodců a 5,5 procenta úplných rodin. Situace se téměř nezměnila.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











