První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
Hlavní soutěž zaplnily snímky především z Evropy a Spojených států. Podle odborníků ale zároveň soutěžní program zavede dál než obvykle od mainstreamových hollywoodských filmů – třeba i do Guiney-Bissau, Tuniska, Čadu či Singapuru. Africká filmová kultura zažívá boom, vysvětluje německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Z dvaadvaceti filmů v soutěži pouze asi třetina obsahuje jména známá široké veřejnosti. Patří mezi ně Channing Tatum v kriminálním dramatu Josephine a Juliette Binocheová ve filmu Queen at Sea (Královna na moři), rodinném dramatu o demenci.
„Hardcore artová sestava“
„Vypadá to na opravdu hardcore artovou sestavu s mnoha politicky významnými filmy, ale bez velkých hollywoodských hvězd,“ podotkl šéf evropské redakce listu The Hollywood Reporter Scott Roxborough.
Za smělou volbu je označováno několik titulů. Příběh Soumsoum, la nuit des astres (Soumsoum, noc hvězd) o teenagerce s mystickými schopnostmi, odehrávající se a natočený v Čadu; mexické Moscas (Mouchy) o sbližování cizích lidí v jednom bytě a tuniské drama o lesbické dívce À voix basse (Polohlasem), v jehož obsazení figuruje i palestinská herečka Hiam Abbassová.
Politika a film
Agentura Reuters poznamenává, že Berlinale je tradičně víc politickou přehlídkou než jeho prestižní konkurenti v Benátkách a Cannes. Politický tón nastoluje už zahajovací film No Good Men (Žádní dobří muži), popisovaný jako „první afghánská romantická komedie“. Odehrává se v Kábulu během stažení amerických vojsk a návratu Talibanu k moci v roce 2021. Hlavní hrdinkou je kameramanka kábulské televize.
Afghánská filmařka Shahrbanoo Sadatová označila volbu svého titulu na úvod letošního ročníku za „správný“. Zahájení festival tak podle ní poskytne příležitost, byť krátce, zabývat se současnou situací žen v Afghánistánu.
Ředitelka Berlinale Tricia Tuttleová se domnívá, že „každý druh kinematografie je v jistém smyslu politický“. Stanici Deutsche Welle řekla, že i když se festival „nebojí prosazovat a podporovat velmi politické filmy – filmy, které mohou vyvolávat obtížná témata k diskusi“, program nabízí žánrovou rozmanitost.
Předseda hlavní poroty, německý filmař Wim Wenders, ohledně postojů letošních porotců podotkl, že jako filmaři musejí zůstat mimo politiku. „Protože pokud točíme filmy, které jsou výhradně politické, vstupujeme do oblasti politiky. Ale my jsme protiváhou politiky, jsme opakem politiky. Musíme dělat práci lidí, ne práci politiků.“
Rodinná i podnikatelská dramata ze střední Evropy
Středoevropskou kinematografii v hlavní soutěži zastupuje kupříkladu maďarsko-americký snímek At the Sea (U moře). Má být intimní studií ženy, tanečnice, která se snaží dát dohromady se svou rodinou poté, co pod vlivem alkoholu způsobila nehodu, zatímco v autě vezla malého syna.
Dokonce hned dva tituly se dostaly do výběru za Rakousko. Historické drama Rose je zasazeno do sedmnáctého století, kdy se snaží do protestantské komunity zapadnout žena vydávající se za muže. A potom Man in Town (Nejosamělejší muž ve městě) – hrdina tohoto příběhu se rozhodne pro radikální nový začátek, aby se vymanil z všudypřítomných vzpomínek na minulost a svou zesnulou manželku.
Mimo jiné v polské koprodukci vzniklo drama Dust (Prach) belgické režisérky Anke Blondéové. Zachycuje chvíli, kdy se dva podnikatelé, společníci jedné mezinárodní firmy, dozvídají, že během několika hodin média zveřejní informace o jejich podvodech a zatkne je policie.
Domácí Německo vsadilo na film Meine Frau weint (Moje žena pláče) o „hledání společného jazyka“ mezi partnery – čtyřicetiletým jeřábníkem a jeho ženou, která skončí v nemocnici po autonehodě. Režisérka Angela Schanelecová už má z dřívějšího ročníku Stříbrného medvěda.
Andersonová či Hawke na červeném koberci
Možná se neobjeví tolik světových hvězd na plátně, ale řada z nich i tak na Berlinale přijede. Kromě Tatuma a Binocheové se na červený koberec chystají herečky Isabelle Huppertová, která zastupuje upírskou komedii Die Blutgräfin (Krvavá hraběnka), či Pamela Andersonová, která hodlá propagovat satiru o patriarchální rodině Rosebush Pruning (Prořezávání růžových keřů).
Dorazí také herec Ethan Hawke, jenž si coby vězeň ve filmu The Weight (Tíha) snaží vykoupit svobodu pašováním zlata přes nebezpečnou divočinu. Cenu Berlinale za celoživotní dílo převezme malajsijská herečka Michelle Yeohová.
Mimo hlavní soutěž jsou mnozí zvědaví na mockument čili pseudodokument The Monument o zpěvačce Charli XCX.
Tři české koprodukční novinky a jedna restaurovaná klasika
Festival uvede rovněž tři nové filmy, které vznikly v české koprodukci. Krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové se inspiruje antickou mytologií a vypráví příběh chlapce Yia, který je synem řeckého boha a zápasí se svou odlišností.
Snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové sleduje příběh íránské učitelky uvězněné za své politické názory.
A k novým titulům s českou účastí patří ještě dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, za nímž autorsky stojí Pepa Lubojacki. Líčí tři roky života čtyř příbuzných a mapuje kontrasty společného dětství a současnosti.
Ve světové premiéře Berlinale uvede v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.
Monyová na filmovém trhu
Berlinale znamená pro zástupce filmového průmyslu první velké setkání v roce. Do festivalu a doprovodného Evropského filmového trhu se podle Reuters každoročně zapojí na dvanáct tisíc účastníků, kteří zjišťují „kdo je ochoten utrácet a jaké filmy se prodávají“. Dostupnost programu pro širokou veřejnost navíc umožňuje zájemcům o koupi testovat divácké reakce na filmy.
„Filmové vyprávění je nesmírně důležitým faktorem evropské identity a tento druh měkké síly kinematografie by neměl být podceňován, zejména v současné době,“ míní ředitelka festivalové části pro profesionály Tanja Meissnerová.
Z české produkce pořadatelé do prezentace na evropském filmovém trhu vybrali minisérii Monyová režisérky Zuzany Kirchnerové. Oslovit zástupce mezinárodního trhu se tak bude snažit příběh inspirovaný osudem zavražděné spisovatelky Simony Monyové.
Šanci na zfilmování má i česká kniha
Producenti budou mít šanci sáhnout i po české literární předloze. Kniha Nepatrná ztráta osamělosti spisovatele Eliho Beneše se totiž dostala do výběru Books at Berlinale. Ten představuje filmovým producentům deset knih z celého světa, které mají podle porotců největší potenciál pro filmové zpracování.
Benešova kniha vypráví příběh židovského chlapce, který přežije nacistický vyhlazovací tábor a po útěku z pochodu smrti se v květnu 1945 vrací do rodné Prahy. Loni vyšel německý překlad knihy. „Psát román jako filmový obraz by byla chyba, ale je fakt, že plno lidí mi to rovnou po přečtení (Nepatrné ztráty osamělosti) říkalo: ‚Tohle by bylo dobré pro Netflix‘,“ připustil autor.
Projekt Books at Berlinale organizuje filmový festival společně s Frankfurtským knižním veletrhem, jehož bude Česko letos čestným hostem.












