O Miroslavu Donutilovi, který 7. února oslaví 75. narozeniny, je přitom známé, že si role pečlivě vybírá a vždy dává přednost vlastnímu úsudku před sebelepším honorářem.
Budoucí herec se narodil 7. února 1951 v Třebíči. Absolvoval brněnskou JAMU, kde se zařadil do silné herecké generace, která se začátkem 70. let zrodila právě v Brně. K jeho spolužákům patřili Pavel Zedníček, Pavel Trávníček či Svatopluk Skopal, o pár ročníků výš pak studovali Bolek Polívka nebo Jiří Bartoška. Donutil chtěl být původně lesákem a chodit se psem mezi stromy, nakonec však – i kvůli problémům s maturitou z francouzštiny – zvolil herectví. „Pro jistotu jsem si podal přihlášku tam, kde nebyla maturita podmínkou, na JAMU,“ vzpomínal později.
Bohémská léta Na provázku
K herectví měl ale Miroslav Donutil blízko už předtím, hrál totiž v amatérském souboru Debakl. Profesionální zkušenosti začal sbírat v Divadle na provázku, kterému nakonec zůstal věrný 17 let. „Všechno bylo postavené na entuziasmu, nadšení, na mládí, obětavosti, bouřlivých mejdanech, zájezdech do světa a hlavně pospolitosti. Celé divadlo drželo pohromadě, trávili jsme spolu všechen čas,“ popsal Donutil bohémská léta, kdy se poprvé dostal do povědomí veřejnosti, byť hlavně té brněnské.
Už v té době si role vybíral. „Hráli jsme pro lidi, které to bavilo, nás to bavilo a měli jsme se královsky i za dvanáct stovek měsíčně… Ani omylem bych to neměnil za pinožení se ve filmu, který byl sice dobře placený, ale hloupý,“ říká dnes. Není divu, že v 70. a 80. letech se před kamerou moc neohřál, trochu více příležitostí dostal v televizi. Přesto ale Donutil v roce 1979 na plátně zazářil, a to v dodnes ceněném filmovém přepisu provázkovského představení Balada pro banditu.
V Brně byl Donutil známý a podle všeho i spokojený, a tak to byl trochu šok, když začátkem roku 1990 přesídlil do pražského Národního divadla. „V Brně budeš chybět a v Praze přebývat,“ řekl mu prý tehdy Bolek Polívka. Sám Donutil to ale viděl jinak: „Odchod z Provázku se trefil do doby, která si rychlá a zásadní rozhodnutí vyžadovala. Věděl jsem, že rok 1989 je vhodný pro změnu. Někteří změnili kabáty, já jenom šatnu,“ komentoval své stěžejní rozhodnutí.
Šestsetkrát Truffaldinem v Národním
„Z experimentálního mladého divadla, které pomalu stárlo, jsem přešel do starého divadla, které potřebovalo omládnout,“ popsal Donutil svou motivaci. A změny nelitoval. V Národním divadle začínal v ruské klasice – Strýčku Váňovi – a na kontě má také řadu shakespearovských rolí, nezapomenutelný byl i jako Archie Rice v Osbornově Komikovi.
Nejznámější Donutilovou úlohou ve „zlaté kapličce“ je ale bezesporu Truffaldino v Goldoniho komedii Sluha dvou pánů v režii Ivana Rajmonta. Inscenace, která měla premiéru v září 1994, navíc zlomila rekord pražské scény. V září 2008 totiž odsunula na druhé místo 403 repríz Örkényho Kočičí hry s Danou Medřickou v hlavní roli. „Byl bych rád, kdybychom to dotáhli do pětistovky… Něco takového se podle mě už nikdy nepodaří a také by to byla taková hezká tečka za mým pobytem v ND, až půjdu do penze,“ komentoval dlouhodobě vyprodaný kus Donutil. Nakonec se představení hrálo šestsetkrát, poslední 27. prosince 2016.
Poručík Troník, Doktor Martin i slavné historky
Po příchodu do Prahy navíc dostal Donutil konečně i větší příležitosti u filmu. Na začátku 90. let zazářil jako nadporučík Růžička v Tankovém praporu (1991) nebo poručík Troník v Černých baronech (1992). V roce 1999 si odnesl Českého lva za vedlejší roli v moralitě Věry Chytilové Pasti, pasti, pastičky, hrál i v jejím předchozím snímku, komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Výborný byl také jako lehce despotický major Šebek v Hřebejkových Pelíšcích (1999). Hlášky z této legendární komedie, jako „A komu tím prospějete, co?“, „Ty jsou, co?“ nebo „Co je to tady za hnusnou máničku?“, které zlidověly právě i díky Donutilovu podání, asi netřeba připomínat.
Z jeho filmových rolí určitě stojí za zmínku i herec brněnského Národního divadla ve snímku Nuda v Brně (2003, nominace na Českého lva) nebo cynický státní zástupce Cyril v adaptaci Vieweghova Románu pro muže (2010). V roce 2021 se objevil v hlavní roli podnikatele Róny ve snímku Atlas ptáků, za kterou také získal nominaci na Českého lva.
Od poloviny 90. let je Miroslav Donutil stálým hostem i na veřejnoprávní obrazovce. Nejprve využil svého vypravěčského nadání (pro něž je přirovnáván k Vladimíru Menšíkovi), které objevil již během zájezdů s Divadlem na provázku, později si zval hosty do pořadu Na kus řeči.
A když už se zdálo, že je v televizi jeho historkami poněkud „předonutilováno“, vrátil se zpět k herectví – televizní cyklus 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem nejen sám pomáhal vytvořit, ale také pro něj dodával náměty. Několik let se na obrazovkách objevoval v sérii Doktor Martin. Spolu s Jiřím Bartoškou byl průvodcem v cestopisném seriálu Na cestě. Nyní má nominací na Českého lva v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli v televizním díle za postavu prezidenta v třídílném politickému thrilleru Moloch.
Donutil má i mnoho dalších aktivit. Často vystupoval v rozhlasových hrách, je také známý jako moderátor (např. Cestou necestou s Miroslavem Donutilem, Na kus řeči) či zpěvák (Písničky z Balady pro banditu, Písničky, které mám rád). V neposlední řadě se věnuje dabingu, jeho hlasem v Česku mluví například Kevin Costner, Philippe Noiret či Gérard Depardieu.
