Podle tří zdrojů deníku Financial Times by případné porušení příměří ze strany Ruska spustilo reakci Západu už do 24 hodin. Prvním krokem by bylo diplomatické varování, následované případnými kroky ukrajinské armády, jejichž cílem by bylo zastavit další porušování dohody.
Pokud by se boje nepodařilo utlumit a pokračovaly by i nadále, plán by přešel do druhé fáze. Do zásahu by se zapojily síly takzvané koalice ochotných, do níž patří řada států Evropské unie, ale také Velká Británie, Norsko, Island nebo Turecko.
V případě, že by porušování příměří přerostlo v rozsáhlejší útok, 72 hodin po prvním incidentu by následovala koordinovaná vojenská reakce sil podporovaných Západem, do níž by se zapojila i americká armáda.
Podle Financial Times byl tento scénář v průběhu prosince a ledna opakovaně projednáván mezi ukrajinskými, evropskými a americkými představiteli.
Kolektivní reakce spojenců Ukrajiny na ruský útok
Součástí jednání byly také bezpečnostní záruky, v jejichž rámci se Velká Británie a Francie zavázaly vyslat na Ukrajinu vojáky a vojenskou techniku jako oporu pro americký dvacetibodový mírový plán.
Zásadní pro dlouhodobou udržitelnost příměří bude jeho monitorování a schopnost vymáhání dohodnutých pravidel. Spojené státy proto nabídly, že podél zhruba 1400 kilometrů dlouhé frontové linie nasadí vysoce pokročilé monitorovací technologie.
Americký prezident Donald Trump měl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídnout bezpečnostní záruky, které Zelenskyj přirovnal k článku pět Severoatlantické aliance – tedy k závazku, podle něhož by případný ruský útok vyvolal kolektivní reakci spojenců Ukrajiny. Podle Zelenského by se tyto záruky vztahovaly na 15 let, zatímco Kyjev usiluje o jejich prodloužení až na 50 let.
Zelenskyj minulý týden také uvedl, že součástí balíčku bezpečnostních záruk má být i ukrajinská armáda o síle 800 tisíc vojáků, která by měla zajištěnou americkou podporu v oblasti výzbroje a výcviku.
Zároveň ale podle dřívějších informací britského deníku Trumpova administrativa Kyjevu naznačila, že americké bezpečnostní podmínky budou podmíněny postoupením Donbasu Rusku.
Právě otázka východoukrajinských území tak zůstává jedním z hlavních sporných bodů vyjednávání. Zatímco Kyjev se odmítá vzdát strategicky významného území, které se ruské armádě nepodařilo dobýt silou, Moskva dává najevo, že bez splnění jejích maximalistických požadavků není ochotna k mírové dohodě přistoupit.
Donbas byl podle všeho jedním z hlavních témat i při třístranných jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která se minulý měsíc uskutečnila v Abú Dhabí. Zástupci všech tří zemí by se měli do hlavního města Spojených arabských emirátů vrátit znovu ve středu a ve čtvrtek.
