Poslední směny v Česku vytěží asi 1000 tun černého uhlí

„V revíru se s vyhledáváním uhlí začalo někdy kolem roku 1775. První zaznamenaná těžba je 1782, a to 1000 tun za celý rok. My dneska taky vytěžíme asi 1000 tun a tím to uzavřeme. Bohužel tak to je. Těžilo se necelých 250 let, přesně 244 let těžby v ostravsko-karvinském revíru,“ řekl Škorpík.

Důl ČSM je nejmladší v OKD. První uhlí z něj bylo vytěženo 19. prosince 1968. O tři roky později z něj byl vytěžen první milion tun uhlí. Celkově bylo na Dole ČSM vytěženo zhruba 125 milionů tun uhlí. Vlak s takovým množstvím by byl dlouhý přibližně 35.000 kilometrů.

„Na podzim roku 2028 důl úplně skončí. Je to smutné, protože spousta lidí odchází. Spousta lidí, kteří nic jiného nedělali, než že čistě pracovali v hornictví a už se do hornictví nedostanou zpátky,“ řekl Škorpík, který vystudoval Střední průmyslovou školu hornickou a později obor hlubinné dobývání na Vysoké škole báňské. „V té době mě vůbec nenapadlo, že na šachtě nedožiju důchodu, ale tak to je. Je to všechno o ekonomice, mohli bychom dobývat, ale musel by to někdo doplácet. Ekonomicky už to prostě není výhodné,“ dodal.

Jakmile těžba skončí, demontuje se z dolu dobývací stroj a vyklidí se další věci jako motory. Oblast se pak začne uzavírat. Většina součástí ale v dole zůstane, protože se podle Škorpíka nevyplatí dostávat je nahoru.

V posledním porubu, přibližně 1300 metrů pod zemí, těží kolektiv vedený hlavním předákem Krysztofem Miedzińským z dodavatelské firmy Alpex. I on dnes fáral na své poslední ranní směně. „Odcházím do důchodu. Budu ženě připravovat obědy,“ řekl s úsměvem. V České republice odpracoval při těžbě uhlí 29 let, a to bez větších úrazů.

„Uvidíme, co život přinese, ale hornictví stačilo. Všichni vidíte, jaké jsou emoce – televize, fotky, kdyby takové hornictví bylo nadále, s chutí zůstanu. Byli tady fajn kolegové, ale všechno někdy končí,“ doplnil Miedziński.

Devět roků pracoval v černouhelném dole Grzegorz Sobolewski . „Je mi líto, že to končí. Bydlím v Česku, v Karviné. Teď budu na šachtu jezdit do Polska, kde budu v práci pokračovat. Na práci jsou nejtěžší podmínky, hlavně prach a teplota,“ řekl. I po letech do dolu chodí se strachem s respektem. „Blbec je, kdo se nebojí,“ řekl. Zároveň pro něj práce byla adrenalin, protože není obyčejná. Když chvíli nebyl v dole, už se mu prý stýskalo.

Symbolický poslední vozík uhlí vyjede z podzemí 4. února.

Experti: Po OKD zůstanou pod zemí miliardy tun uhlí

Praha – Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí, jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Případné obnovení těžby v budoucnu je tak podle odborníků velmi nepravděpodobné, vyšlo by totiž na desítky miliard korun. Vyplývá to z komentářů expertů pro ČTK.

„Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob,“ řekl proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček.

Zároveň ale upozornil, že zbylé zásoby jsou více než kilometr hluboko. „Není to technicky nemožné vytěžit, ale je to mimořádně náročné – technicky, fyzicky, bezpečnostně a hlavně ekonomicky. To je ten hlavní důvod, proč těžba končí,“ podotkl.

Rozsáhlé zásoby nevytěženého černého uhlí pod zemí v regionu potvrdil také ložiskový specialista České geologické služby Josef Godány. Většina ložisek je ale podle něj nebilanční, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám pro využití. „Rozhodnutí o ukončení těžby je otázkou ekonomickou. Nelze provozovat něco, co generuje ztrátu a kde není výhled na zlepšení,“ uvedl Godány.

Možnost obnovení těžby v budoucnu proto odborníci hodnotí velmi skepticky. Podle Godányho to sice teoreticky možné je, ale otázkou zůstává, zda by to ještě někdy mohlo dávat ekonomický smysl. Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor, investice do technologií nebo vyřešení dalších podmínek by podle něj vyšly na desítky miliard korun. „Obnovení těžby v budoucnu je jen velmi málo pravděpodobné,“ shrnul.

Podobně možnost obnovení těžby hodnotil Zubíček. „Musel by se znovu vyhloubit a vybudovat důl. Samotná příprava, než se vytěží první tuny uhlí, trvá několik let a obnáší vysoké náklady. V těžbou narušené krajině by to ale bylo velmi komplikované, muselo by se hloubit na jiných místech,“ popsal.

Po dnešku tak v ČR zůstane aktivní pouze těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Ta zůstává ještě ekonomicky rentabilní, protože jde o úplně jinou technologii, upozornili experti. „Základní rozdíl je v tom, že hnědé uhlí se těží na povrchu a černé uhlí v dole stovky metrů pod povrchem v úplně jiných podmínkách,“ vysvětlil Zubíček.

Těžba černého uhlí pokračuje pouze v sousedním Polsku. Podle Zubíčka se přitom principálně neliší od tuzemských černouhelných dolů. „Taktéž se pohybují ve velkých hloubkách, což je technicky, ekonomicky a bezpečnostně velmi náročné. Tam ale těžbu podporuje a udržuje stát, náš stát se rozhodl těžbu nepodporovat,“ dodal Zubíček. Podle Godányho má ovšem Polsko obdobné problémy. „I zde je těžba černého uhlí ztrátová a v letošním roce by mělo být uzavřeno hned několik hlubinných dolů,“ upozornil.

Po ukončení těžby a následné likvidaci hlavních dolů musí být podle Godányho vyřešena řada především bezpečnostních otázek, hlavně výstupy metanu na povrch a nutnost čerpání důlních vod s ohledem na bezpečnost povrchu. „Pokud se dojde k závěru, že čerpání vody je možno zastavit, dojde časem k zatopení podzemních prostor,“ popsal. Technická likvidace dolu ČSM potrvá zhruba tři roky.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet byla v 90. letech minulého století. Ze společnosti OKD k dnešku odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}