V dopise, který získal deník The Washington Post, Klingbeil napsal, že on a francouzský ministr financí Roland Lescure svolávají šestičlennou skupinu na středeční odpolední videokonferenci, aby vytvořili program pro posílení suverenity, odolnosti a konkurenceschopnosti Evropy. Schůzka má sloužit jako úvodní setkání.
Kromě Francie a Německa byli na schůzku pozvaní také ministři Itálie, Španělska, Polska a Nizozemska.
Klingbeil v dopise podle deníku vyjmenoval čtyři hlavní priority, kterými by se mělo šest zemí zabývat: zlepšení finančních podmínek pro podniky, posílení role eura jako mezinárodní měny, lepší spolupráce v oblasti výdajů na obranu a zajištění odolných dodavatelských řetězců pro kritické suroviny.
„Pokračování jako dosud nepřipadá v úvahu,“ napsal Klingbeil s tím, že pokud se má Evropa stát odolnější tváří v tvář novým geopolitickým výzvám, musí přijít změna.
Nezávislá Evropa
Německo se nyní podle něj společně s Francií a dalšími partnery ujme vedení v úsilí o posílení a větší nezávislost Evropy.
„Jako šest největších ekonomik v Evropě nyní můžeme být hnací silou,“ uvedl tento týden šéf německého resortu financí, který je zároveň vicekancléřem a spolupředsedou německé Sociálnědemokratické strany. „Nyní je čas na dvourychlostní Evropu,“ dodal.
Podobná slova zazněla i od jeho polského protějšku. „Evropa, ekonomika potřebuje zrychlit. Změny se dějí příliš pomalu,“ oznámil podle Reuters Andrzej Domański.
Evropskou ekonomiku omezuje rozdělení
Ekonomika Evropské unie je druhou největší na světě, hned po Spojených státech. Populace EU čítá přibližně 450 milionů lidí, je tedy zhruba o třetinu větší než populace Spojených států. Jenže háček je v tom, že v tak velké skupině, kterou tvoří 27 zemí, může být složité dosáhnout konsenzu.
Příkladem je válka na Ukrajině, kdy někteří lídři EU, jako například maďarský premiér Viktor Orbán, komplikují zavádění sankcí proti Rusku nebo nejsou ochotni zastavit dovoz ruských fosilních paliv.
Co znamená „dvourychlostní“?
Agentura Reuters píše, že zatím není jasné, v jaké fázi by se mohly k šestičlennému uskupení připojit další země, ani čeho přesně chce tzv. E6 dosáhnout. Ani zda se tak stane mimo obvyklé rozhodovací kanály EU.
Není známý ani přesný formát uskupení. Nejmenovaný zdroj z EU pro Reuters uvedl, že by se jednalo o neformální skupinu ad hoc, která by se scházela podle potřeby. Jiný zase uvedl, že by se nejednalo o exkluzivní klub.
Jak přesně by skupina mohla fungovat, vysvětluje v reakci pro Aktuálně analytik Filip Nerad.
„Má to být spíš konzultační nebo zájmový spolek šesti největších evropských ekonomik na úrovni šéfů jejich financí. Jeho ustanovení by tak nemělo zásadnější dopad na fungování EU. Pokud k němu dojde, může spíše přicházet s určitými společnými iniciativami, než že by „ujížděl“ zbytku EU,“ říká bývalý bruselský korespondent Českého rozhlasu.
Česko zatím v návrhu není, což Nerad považuje za nepříjemné, protože by se země měla držet v centru evropského dění.
„Na druhou stranu neúčast na tomto záměru současnou českou pozici v EU podle mě neoslabí, protože tam nebude většina států, včetně většiny zemí platících eurem,“ komentuje Nerad, který nyní působí jako vedoucí komunikace nevládní organizace GLOBSEC.
„I když chápu důvody tohoto kroku z německé strany, pro Evropu jako takovou by bylo lepší, kdyby se snažila posílit spolupráci a své fungování jako celek, protože jedině tak se může stát dostatečně konkurenceschopnou a autonomní, jak o to usiluje. Blok šesti zemí uvnitř jí k tomu nepomůže a jen posílí fragmentaci,“ uzavírá analytik Nerad.
Ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu o evropské jednotě mluvil i německý kancléř Fridrich Merz. „Začíná se rodit svět velmocí a Evropa na něj musí reagovat jednotou,“ vyzval s tím, že jenom díky ní se podařilo odvrátit hrozící americká cla.
