Praha – Nejvýznamnějším sporným bodem mírových vyjednávaní mezi Ukrajinou a Ruskem zůstává otázka území, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je pro Kyjev odevzdání Donbasu nepřijatelné nejen z politických a symbolických důvodů, ale především z hlediska bezpečnosti a další obrany země. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první rozhovory zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států o ukončení války na Ukrajině.

Území je podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky nejspornějším bodem z jasných důvodů. „Ukrajinci se oprávněně bojí, že při předání území dojde ke zneužití nově získaného terénu k dalšímu nástupu dovnitř ukrajinského území, tedy do týlových oblastí. Proto podmiňují snahu vyklidit svůj pás území potřebou vytvořit demilitarizované pásmo, které Rusové neobsadí, minimálně ne vojensky,“ uvedl a dodal, že o dalších detailech se v tomto ohledu dále diskutuje.

Havlíček míní, že Rusové území Donbasu rétoricky a propagandisticky zneužívají poukazy na různé historické, národnostní i jazykové otázky, nicméně tohle je podle něj pouze zástupný důvod pro získání dalšího území a pokračování agrese proti Ukrajině.

Pro Ukrajinu a především ukrajinskou armádu je odevzdání Donabsu podle Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky nepřijatelné jednak symbolicky. „Je to jejich území a nemají důvod stahovat se bez boje, když ho Rusové nedokázali dobýt a rozhodně k toku nemají nijak blízko,“ řekl. Navíc se na něm nachází město Slavjansk, kde celá válka v roce 2014 začala a které se tehdy Ukrajincům podařilo osvobodit.

Válka na Donbase začala na jaře 2014 jako ozbrojený konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty podporovanými Ruskem. Po anexi Krymu vyhlásili separatisté Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Válka později eskalovala v plnohodnotnou invazi v únoru 2022.

„Z čistě praktického hlediska by Ukrajinci bez boje odevzdali silně opevněnou aglomeraci měst Slavjansk a Kramatorsk, která je s výjimkou Mariupolu větší než cokoliv, co Rusové od února 2022 dobyli. Právě zde ještě může ukrajinská armáda Rusy velmi dlouho zadržovat a pokud by ji dobyli, tak to jen za cenu dalších obřích ztrát a bude to ještě velmi dlouho trvat,“ dodal Lebduška. Naopak pokud by ji Ukrajinci odevzdali bez boje, tak se Rusům do budoucna podle něj otevře cesta relativně prázdnou krajinou do dalších ukrajinských regionů Ukrajiny, mimo jiné směrem na milionová města Charkov a Dnipro.

Mírová jednání mají pokračovat tento týden, přesné datum ale ještě nebylo dohodnuto. Podle Havlíčka je obecně pozitivní, že se třístranná schůzka uskutečnila, byť za zprostředkování Spojených států, neboť se nic podobného od začátku ruské invaze dosud nestalo.

Donbas tvoří část Doněcké a Luhanské oblasti, přičemž klíčová je právě oblast Doněcká. Takzvaný pevnostní pás tvoří zhruba 50 kilometrů dlouhé opevnění složené ze zákopů a opěrných bodů, jehož páteří jsou města Slavjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka.

Kreml: V třístranných rozhovorech o Ukrajině jsou dál zásadní územní otázky

Moskva – Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první rozhovory zástupců Ukrajiny, Ruska a USA o ukončení války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu schůzku ocenil jako konstruktivní, ale varoval, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky.

Vyjednavače podle něj čeká ještě spousta práce. Rozhovory mají pokračovat příští týden, přesné datum ale ještě nebylo dohodnuto, dodal Peskov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině by mohla pokračovat tento týden. Vyjednavači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, napsala týž den agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Anonymní zdroje se shodovaly v tom, že v citlivých územních otázkách jednání nijak nepokročila.

„Není pro nikoho tajemství, že územní otázka má samozřejmě pro ruskou stranu zásadní význam, to je naše důsledné stanovisko, stanovisko našeho prezidenta (Vladimira Putina),“ zdůraznil Peskov.

Mluvčí Kremlu – podobně jako dříve Putinův poradce Jurij Ušakov – se dnes znovu zmínil o řešení územních otázek způsobem, který byl podle nich dohodnutý v Anchorage, tedy na schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem na Aljašce loni v srpnu. Tehdy ale žádná dohoda oznámena nebyla. Německý bezpečnostní expert Nico Lange míní, že se zdá, že Trump v Anchorage tam dal sliby, které nyní nemůže dodržet, a proto USA vyvíjejí tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na ústupky, napsala agentura DPA.

Při jednáních v Abú Zabí se podařilo dosáhnout značného pokroku ve vojenských otázkách, ale územní spory zůstávají nevyřešeny, napsal server RBK Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s podrobnostmi rozhovorů. Ukrajina nadále trvá na tom, aby se územní otázky řešily na základě stávající frontové linie, zatímco Rusové nadále požadují, aby Ukrajina stáhla své jednotky i z neokupované části Doněcké oblasti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.