Na vině jsou jak některé nové vysoké poplatky, které musí turisté platit, tak i překážky při získávání víz či agresivní Trumpova rétorika vůči Kanadě a dalším zemím. V posledních dnech pak od cesty do Spojených států odrazují i brutální zásahy agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) vůči skutečným i domnělým nelegálním imigrantům. Když jeden z agentů v lednu zastřelil Američanku Renée Goodovou v Minneapolis, vyvolalo to protestní bouře v mnoha amerických městech.
Kombinace těchto důvodů vedla podle odhadů k tomu, že loni zemi navštívilo o 4,5 milionu méně cizinců než v roce 2024. Podle výzkumné společnosti Tourism Economics poklesl počet návštěvníků téměř ze všech regionů světa. Vůbec nejvýraznější pokles zaznamenala Kanada, která byla přitom v roce 2024 po Mexiku druhým největším zdrojem zahraničních turistů. V prvních deseti měsících loňského roku navštívilo USA o 22 procent méně Kanaďanů než v roce 2024, kdy Trump poprvé navrhl, aby se severní soused USA stal „51. americkým státem“.
Podle údajů americké vládní agentury International Trade Administration klesá i počet návštěvníků z Česka, loni jich mělo do USA dorazit o pět procent méně než v roce 2024. „V meziročním srovnání za poslední čtvrtletí roku 2025 můžeme potvrdit pokles prodeje letenek do USA, zejména do destinací, jako jsou New York, Los Angeles, San Francisco a Washington,“ říká například PR manažer Student Agency Lukáš Kubát.
Geoff Freeman, prezident U.S. Travel Association, což je organizace zabývající se cestovním ruchem, pro list The New York Times uvedl, že Spojené státy jsou jedinou velkou zemí, která loni zaznamenala pokles výdajů zahraničních turistů. To potvrzuje i časopis Tourism Economics, zabývající se byznysovými aspekty cestovatelství. Podle jeho odhadů si loni Spojené státy vedly nejhůře z deseti nejoblíbenějších světových destinací, pokud jde o meziroční vývoj počtu návštěv a výdajů zahraničních turistů.
Pro americký cestovní ruch je úbytek turistů z jiných zemí velmi nepříjemnou zprávou, protože návštěvníci ze zahraničí každoročně utratí v USA desítky miliard dolarů. Například v roce 2024 to bylo téměř 179 miliard, přičemž podle údajů Tourism Economics se očekává, že tyto útraty loni klesly o šest miliard dolarů. Ještě horší predikci přinesla zpráva Světové rady pro cestování a cestovní ruch, která předpokládá, že USA v roce 2025 přišly o 12,5 miliardy dolarů ve výdajích zahraničních návštěvníků.
Související
„Je to trochu ztracený rok,“ řekl The New York Times Jan Freitag, národní ředitel pro analýzu trhu v oblasti pohostinství ve společnosti CoStar, která se zabývá výzkumem nemovitostí. Podle jeho odhadu si loni turisté v USA pronajali o 11 milionů hotelových pokojů méně než v roce 2024. „Každé čtvrtletí jsme revidovali naše prognózy směrem dolů,“ uvedl.
Zmíněný americký deník přinesl hned několik příběhů podnikatelů, kterým úbytek zahraničních návštěvníků ničí jejich byznys. Adesh Barua, který vlastní obchod se suvenýry v Hollywoodu, řekl, že každý měsíc klesá obrat jeho obchodu o 30 až 40 procent. Sedmdesátník Lloyd Mager, který již 30 let provozuje cyklistické výlety po Key West na Floridě, zase tvrdí, že rezervace byly loni nižší o více než 25 procent. „Květen byl hrozný. Červen byl hrozný. Červenec byl hrozný. Srpen byl hrozný, září, říjen a listopad to samé,“ uvedl.
Ukažte mi vaše sociální sítě
Podle odborníků z oboru a majitelů podniků zaměřených na cestovní ruch odrazuje návštěvníky negativní nálada vůči Spojeným státům, dlouhé čekací doby na víza a obecně méně vstřícný postoj USA vůči zahraničním turistům. Ten se projevuje třeba tím, že americká administrativa chce od návštěvníků, kteří pro vstup do země nepotřebují vízum, jejich historii na sociálních sítích za posledních pět let. Požadavek má být součástí žádosti o povolení vstupu do země prostřednictvím systému ESTA.
Žadatelé ze zemí v programu bezvízového styku budou podle návrhu muset „pokud možno“ poskytnout také další informace. Seznam zahrnuje telefonní čísla používaná v posledních pěti letech, e‑mailové adresy používané v posledních deseti letech, IP adresy a metadata z elektronicky zaslaných fotografií a biometrické údaje, včetně otisků prstů, DNA, údajů o obličeji a duhovce. Také budou muset poskytnout informace o svých rodinných příslušnících, včetně jmen, telefonních čísel, dat a míst narození a bydliště.
Vedle toho Trumpova administrativa od ledna letošního roku rozšířila počet zemí, jejichž občané musí při podání žádosti o turistické či jiné krátkodobé vízum složit kauci ve výši až 15 tisíc dolarů. Celkový počet dotčených zemí se zvýšil o 25 na 38, přičemž se převážně jedná o státy v Africe, Latinské Americe a jižní Asii. Od loňského října byl také zaveden nový dodatečný poplatek ve výši 250 dolarů, který se vztahuje na žadatele o neimigrační víza. Poplatek nemusí platit návštěvníci, kteří do USA vyjíždějí v rámci bezvízového styku. Nedotkne se tedy turistů z Kanady, velké části Evropy i několika států na Blízkém východě či v Asii. Zaplatit jej ale budou muset například návštěvníci z Číny, Mexika, Indie nebo Brazílie. Podle více než dvacítky asociací v americkém cestovním ruchu se z USA nyní stává nejdražší země na světě pro cestovatele a zmíněný poplatek připraví americkou ekonomiku v průběhu dalších tří let o 11 miliard dolarů. Aby toho nebylo málo, zahraniční turisté musí také nově platit poplatky ve výši 100 dolarů za vstup do hlavních národních parků.
Přitáhne turisty do USA fotbal?
Letošní rok vzbuzuje naděje, že by turistický ruch mohl v USA přece jen oživit. Jednak Spojené státy v létě slaví 250. výročí svého založení a destinace po celé zemi plánují velké oslavy. Příliv zahraničních turistů má ale zajistit hlavně mistrovství světa ve fotbale, které USA pořádají společně s Mexikem a Kanadou od 11. června do 19. července.
Zápasy se budou hrát v 11 amerických městech, přičemž odhady počtu zahraničních návštěvníků se značně liší, předpovědi se pohybují od jednoho do šesti milionů. Jak předpokládá společná zpráva FIFA a Světové obchodní organizace, fanoušci ze zahraničí zůstanou v USA v průměru 12 dní, zakoupí si dva lístky na osobu a utratí přibližně 416 dolarů denně na osobu.
Ve snaze přilákat fotbalové fandy do USA tamní vláda v listopadu oznámila zavedení systému PASS, který všem, kteří si zakoupí vstupenku na zápas, umožní rychlejší vyřízení víza.
Podle propočtu by se ve Spojených státech díky mistrovství mělo vytvořit 185 tisíc nových pracovních míst. Tento odhad však vychází z předpokladu, že přibližně 2,6 milionu návštěvníků turnaje budou zahraniční fanoušci. Jestli jich ale skutečně tolik dorazí, není vůbec jisté. Zvláště poté, co v posledních dnech na sociálních sítích sílí výzvy fanoušků k bojkotu šampionátu kvůli agresivnímu postupu agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE).
„Zrušil jsem své vstupenky na mistrovství světa,“ uvedl například Mohamad Safa, výkonný ředitel nevládní organizace Patriotic Vision, která má na síti X téměř půl milionu sledujících. „ICE může rozhodnout, že jsem členem gangu, a já budu rok zavřený ve vězení bez obvinění, bez slyšení, bez soudu, bez práva na konzultaci s právníkem, bez telefonátu. USA nejsou bezpečnou zemí pro návštěvu.“
Ve Velké Británii zase skupina 23 poslanců z různých politických stran vyzvala mezinárodní sportovní organizace, aby zvážily vyloučení USA z významných mezinárodních soutěží, včetně mistrovství světa, dokud tato země neprokáže „jasné dodržování mezinárodního práva a respektování suverenity jiných národů“. Naráželi tím na lednové zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkými silami.
Američany ale může uklidňovat, že to není poprvé, co se mistrovství světa potýká s hrozbami bojkotu. V předvečer posledního šampionátu 2022 v Dauhá byla z důvodu obav o lidská práva zorganizována řada protestních akcí. Některé veřejné osobnosti a aktivisté vyzvali k bojkotu turnaje na protest proti zacházení Kataru s migrujícími pracovníky a za širší práva LGBTQ+.
Navzdory tomu se nakonec na mistrovství do Kataru vypravilo na 3,4 milionu fanoušků, což byl třetí nejvyšší počet od šampionátu v roce 1994. Právě ten drží dosavadní rekord v počtu diváků, kterých tehdy dorazilo 3,6 milionu. A kde se toto mistrovství konalo? Ano, ve Spojených státech.
