Jednání ruského vládce Vladimira Putina s americkými vyjednávači trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml, který oznámil skončení schůzky. Podrobnosti o rozhovorech, jejichž hlavním tématem měla být poslední verze amerického plánu na ukončení války Ruska proti Ukrajině, zatím nejsou známy.
Jednání se z ruské strany zúčastnil také Putinův poradce Jurij Ušakov a Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a Trumpův poradce pro Radu pro mír Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml, který také zveřejnil krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednávači.
Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady pro mír a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena.
O výsledcích schůzky má novináře podle médií informovat Ušakov.
Trump vzkázal Putinovi, že válka musí skončit
Američané do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.
Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko–ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.
Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně těch jeho částí, jež neovládá. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku.
K dosažení mírové dohody o Ukrajině musí všichni učinit ústupky, uvedl Trump při návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu.
Po jednání v Moskvě má Witkoff odletět do Abú Zabí, kde se v pátek a v sobotu mají uskutečnit jednání zástupců USA, Ruska a Ukrajiny. Podle tisku americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednávačům navrhnout příměří v energetice.
Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už téměř čtyři roky. Agrese trvá přes řadu jednání i osobní setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem a Moskva si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázala vojensky dobýt.
Kyjev tvrdí, že Kreml jednání oddaluje a snaží se mezitím dobýt další území na východě Ukrajiny; Rusko oponuje, že míru brání požadavky Ukrajiny a Evropy.
Osud americko-ruského plánu
Loni v listopadu přišly Spojené státy s verzí 28bodového „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Washington mimo jiné žádal od Kyjeva, aby se vzdal části území a snížil počet svých vojáků.
Americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Novou verzi plánu však ruští představitelé odmítli.
Vztahy Trumpa a Zelenského
Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.
Trump má navíc komplikované osobní vztahy se Zelenským. V minulosti kupříkladu kritizoval ukrajinského lídra za to, že neuspořádal volby. V zemi však byl vyhlášen kvůli ruské invazi válečný stav, který volby neumožňuje. Není tak jasné, kde by se mělo hlasování uskutečnit, když část země okupují Rusové.
Před týdnem americký lídr prohlásil, že mírovou dohodu podle něj brzdí Kyjev, nikoli Moskva. „Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená.“
Ruského vládce také pozval do své vznikající organizace Rada pro mír. Dopis dostal i Zelenskyj, podle něhož je ale účast Ukrajiny ve stejném orgánu s Moskvou nemyslitelná.
