Kolem dvanácté hodiny nás přímo v kavárně přivítal její provozní Dalibor Ulrych společně s jeho kolegyní. A během zhruba dvou hodin, které jsme ve věži strávili, prošlo kavárnou přibližně deset hostů – mladý pár, kamarádi, maminky s dětmi i senioři. Tohle místo tak viditelně oslovuje všechny věkové kategorie.
Atmosféra byla klidná – jednoduše přesně taková, jakou člověk od „útulného útočiště“ v historické věži očekává. Právě takhle kavárnu popsal sám Ulrych – milovník výběrové kávy patřící mezi osoby, které v Mělníku rozjeli přímo kávovou i kavárenskou revoluci.
Během rozhovoru jsme si pochutnali nejen na kávě, ale také na dezertech – a bez přehánění můžeme konstatovat, že zdejší sladké kousky by obstály i v konkurenci pražských cukrářských špiček. „Já mám nejraději kávu v té nejčistší podobě – espresso nebo filtr. A tím, že si kávu sami pražíme, tak ji opravdu známe,“ říká Ulrych. A co se sladkého týče, jeho favorit jsou francouzské dezerty, které podle něj „holky z výrobny dělají skvěle“. I české klasiky či zajímavé experimenty jako dezert ve tvaru banánu však sklízí úspěch – a to hlavně díky tomu, že si sladké pečou sami a s láskou.
Bestsellery se tu ale mění se sezónou – zatímco v zimě vede vánočního cappuccino s vaječným likérem, přes léto patří mezi favority ledové kávy či různé variace matcha drinků.
Ze studentské zašívárny
Kafe ve věži provozuje tým „Kafe Mělník“ od roku 2022. Prostor převzali po předchozím provozovateli, který sem hosty lákal především na čaje a vodní dýmky. „Pro nás to místo bylo vždycky srdeční záležitostí. Jako studenti jsme sem chodili na čaj, dřív tady byly i vodní dýmky a deskovky. Byl to takový studentský zašívací prostor,“ vzpomíná Ulrych.
A tak když jeho bandě město Mělník společně s Mělnickým kulturním centrem nabídlo možnost prostor převzít, neváhali. Noví provozovatelé se však rozhodli místo uchopit po svém, a to s respektem k historii, ale s jasným rukopisem. Zachovali širokou nabídku čajů, přidali výběrovou kávu, prosvětlili interiér a během několika dnů vybudovali kompletní bar. „Když jsme sem přišli, nebylo tu vůbec nic. Věž byla tmavší, takže jsme ji chtěli jsme udělat světlejší a příjemnější, protože přirozeného světla tu není tolik,“ popisuje Ulrych. A vodní dýmky z prostoru zmizely. „Nechtěli jsme totiž dělat něco, čemu úplně nerozumíme,“ přiznává.
Jedním z nejsilnějších rysů Kafe ve věži je pak proměnlivost prostoru během dne. Dopoledne patří lidem, kteří zde pracují na počítači. „Člověk si tady sedne, dá si sluchátka, může mít cally, pracovat několik hodin a nikoho neruší,“ vysvětluje Ulrych. Odpoledne pak přicházejí studenti a rodiče s menšími dětmi, a večer se zase prostor proměňuje v klidné místo vhodné pro rande, setkání přátel nebo posezení u vína. „Je to zkrátka multifunkční prostředí a přesně to nás baví,“ shrnuje provozní.
Legendární výtah alias hvězda sociálních sítí
Hlavní důvodem, proč se o kavárně v poslední době mluví i mimo Mělník, je však unikátní ruční výtah, který funguje na principu kladky a obsluha jím vytahuje kávu, dezerty i další pití do jednotlivých pater věže. „To, co na běžném provoze odnesete na jednom tácu, tady znamená třikrát otočit výtah,“ popisuje příjemná baristka. „Je to super, ale i fyzicky náročné a časově delší, takže nejsme úplně ideální místo pro lidi, co spěchají,“ přiznává Ulrych.
I když svou objednávku tak nedostane během chviličky, hosté výtah milují – a tak není divu, že se stal také hitem sociálních sítí. A jakmile jej cestovatelé a blogeři začali sdílet na svých profilech, odstartovali tím víkendové špičky. Právě soboty a neděle jsou tak natřískané, že je často nutná rezervace.
S výtahem se však pojí i úsměvné historky – například když jedna návštěvnice trvala na tom, aby ji obsluha výtahem vyvezla až nahoru. „Kolegyně jedné paní musela opravdu dlouho vysvětlovat, že výtah je opravdu jen na objednávky, nikoli pro lidi. I když se u této diskuze celkem zapotila, nakonec je z toho super historka, kterou rádi vyprávíme,“ říká provozní s úsměvem.
Umění jako přirozená součást
Kavárna je také úzce propojená s Galerií Ve Věži. Výstavy jsou zdarma a často sem míří školní skupiny i návštěvníci, kteří by jinak do kavárny asi jinak nezavítali. „Umění je jedno z velkých lákadel. Lidi sem přijdou třeba jen na vernisáž a pak zjistí, že jim tady chutná, a vrátí se,“ říká Ulrych. A dokonce zde konali i stand-upy. Podle provozního právě tahle pestrost dává místu jedinečné kouzlo.
Spolupráci s městem i kulturním centrem pak hodnotí jako bezproblémovou – jediným omezením je památková ochrana objektu, která vyžaduje odborné zásahy při jakýchkoli úpravách.
Zážitek v hlavní roli
Ať už si sem návštěvníci přijdou pro filtrovanou kávu, sednout k několikahodinové práci, na rande s drahou polovičku a sklenku vína nebo jen chtějí okouknout, jak přesně funguje legendární ruční výtah, ve věži si snad všichni najdou to své.
A objednávat lze přes QR kód nebo starou romantickou cestou – napsáním objednávky na papírek, který společně s karabinou spustí dolů po laně přímo k baru. Právě tenhle detail, spolu s historií místa, galerií a výtahem, dělá z Kafe ve věži víc než jen kavárnu. Jde o jedinečný zážitek, který láká vyrazit na Mělnicko.
