Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku je podle Macrona nepřijatelná

„Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu, reagovala na Trumpovu hrozbu ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady Antóniem Costou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu,“ dodali oba vysoce postavení unijní činitelé.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že USA se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko. „Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou,“ uvedl Starmer s tím, že o budoucnosti Grónska by mělo podle Británie rozhodnout Dánsko a Grónsko.

„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní, ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi,“ napsal francouzský prezident. Celní výhrůžky jsou podle něj nepřijatelné a v daném kontextu nemají místo. „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí,“ dodal.

Trump odpoledne oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z osmi zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA 15procentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro oněch osm zemí z deseti procent na 25 procent.

„Můžeme říci, že Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, ať už bude kdekoli, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl podle agentury Reuters Costa, který je dnes v Paraguayi, kam přiletěl podepsat obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur. „Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie na tuto otázku,“ dodal.

V neděli odpoledne se v Bruselu sejde na mimořádném zasedání 27 velvyslanců členských států bloku. Budou jednat o Grónsku a o Trumpových celních hrozbách. Podle agentury Reuters to oznámil Kypr, který od počátku ledna jednání členských zemí předsedá.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová večer na síti X upozornila, že zavedení cel znamená riziko zchudnutí Spojených států i Evropy, a tedy podrytí společné properity. Ze sporů mezi spojenci mají podle ní prospěch jen Čína a Rusko. „Pokud je ohrožena grónská bezpečnost, můžeme to řešit uvnitř NATO, poznamenala.

„Německá vláda vzala na vědomí výroky amerického prezidenta,“ uvedl v Berlíně její mluvčí Stefan Kornelius. „Úzce konzultuje se svými evropskými partnery. Společně se včas rozhodneme o vhodných reakcích,“ dodal.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že Dánsko hrozba uvalení cel překvapila.

Nenecháme se zastrašit, řekl agentuře AFP švédský premiér Ulf Kristersson.

Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý a evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ napsala agentuře Reuters prezidentka Svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.

Hlavní americký obchodní vyjednavač Jamieson Greer dnes podle agentury Reuters prohlásil, že je na Evropě, aby se rozhodla, zda chce, aby Trump hrozil některým evropským zemím v souvislosti s Grónskem dalšími cly. „Kdybych byl na místě Evropanů, pravděpodobně bych se pokusil tuto záležitost odsunout stranou, pokud by to bylo možné. Pokud z toho chtějí udělat problém v obchodní dohodě, je to opravdu na nich, ne na nás,“ řekl Greer novinářům na autosalonu v Detroitu.

Tisíce lidí v Grónsku a Dánsku protestovaly proti přání Trumpa získat Grónsko

Tisíce lidí se dnes sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům prezidenta Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst, včetně hlavního města Kodaně, kterých se rovněž účastnily tisíce lidí, uvedly agentury AFP a Bloomberg.

V Grónsku za mírného deště demonstranti mávali grónskou vlajkou a skandovali slogany a zpívali tradiční inuitské písně. Někteří měli na hlavách čepice se sloganem „Make America Go Away“ (Ať Amerika zmizí), což byla narážka na Trumpovu kampaň MAGA, tedy Make America Great Again (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Protestu v centru Kodaně se podle organizátorů zúčastnilo přes 20.000 lidí, což dopovídá počtu obyvatel hlavního města Grónska. Demonstranti pochodovali k americké ambasádě a neodradilo je ani chladné počasí. Řada z nich nesla transparenty s hesly jako „USA mají dost ledu“ nebo „Yankee jděte domů“ a „Grónsko není na prodej“ či „Ruce pryč od Grónska“.

„Není to jen o Grónsku; je to o respektu k národům a hranicím a to, že malé společnosti nesmí být vystavovány tlaku velmocí,“ řekla při protestu před radnicí v Kodani Gróňanka žijící v Dánsku Anja Geislerová. „Dnes jsme všichni Gróňané.“

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}