Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
„Kvůli slabým daňovým systémům škodlivé produkty zůstávají levné, kdežto zdravotnické systémy čelí rostoucímu finančnímu tlaku kvůli nepřenosným nemocem, kterým se dá zabránit,“ uvedla WHO.
Zdravotnická agentura upozorňuje na to, že různé firmy mají díky prodeji alkoholických a slazených nápojů zisky v řádu miliard dolarů, vlády z nich získávají ale poměrně malý podíl. Společnosti v jednotlivých zemích pak nesou dlouhodobé a finanční náklady spojené s konzumací těchto nápojů.
Daně uvalované na výrobky, jejichž spotřeba má špatný dopad na lidské zdraví, „jsou jedním z nejsilnějších nástrojů pro podporu zdraví a prevenci nemocí,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Zvýšením daní na výrobky, jako je tabák, slazené nápoje a alkohol, mohou vlády snížit jejich spotřebu a získat peníze na životně důležité zdravotnické služby,“ dodal.
Šéf WHO uznává, že zavádění zdravotních daní může být „politicky nepopulární a může se setkat s odporem vlivných firem, které mají hodně co ztratit“. Jako příklad zemí, kde se tato praxe osvědčila, zmínil Británii, Filipíny a Litvu.
Podle WHO má nejméně 116 zemí zvláštní daň na nápoje, jako jsou limonády. Nicméně této „dani na cukr“ unikají třeba slazená mléka, kávové nebo čajové nápoje či stoprocentní ovocné džusy. Organizace také upozornila na to, že pivo se v letech 2022 až 2024 stalo finančně dostupnější v 57 zemích, méně dostupné bylo v 37 státech. Podotkla, že nejméně 25 zemí, hlavně těch evropských, nemá spotřební daň na víno. „Spotřební daň by se měla vztahovat na všechny alkoholické nápoje,“ vzkazuje WHO.
Proč jsou slazené nápoje takovou hrozbou
Slazené nápoje obsahují velké množství přidaného cukru, který tělu dodává rychlé, ale současně takzvaně „prázdné“ kalorie bez výživných látek. Epidemiologická data ukazují, že pravidelná konzumace takových nápojů vede k většímu nárůstu tělesné hmotnosti a navíc k inzulínové rezistenci – tedy ke změnám, které předznamenávají příchod obezity a také jedné z nejhorších civilizačních nemocí – cukrovky druhého typu.
Pro tyto závěry existuje spousta kvalitních vědeckých důkazů. Nová studie, která vyšla na začátku ledna 2026, například přesvědčivě ukazuje, že lidé s vyšší spotřebou slazených nápojů mají významně vyšší riziko rozvoje těchto poruch než ti, kteří je pijí minimálně nebo vůbec.
Metaanalýzy a dlouhodobé observační studie také dokazují, že sladké nápoje nemění k horšímu jenom tělesnou hmotnost, ale souvisejí také s vyšším rizikem srdečních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární příčiny. Například velká studie odhalila, že lidé, kteří konzumovali dvě a více porcí slazených nápojů denně, měli až o více než třicet procent vyšší riziko úmrtnosti na kardiovaskulární choroby než ti, kteří je pili jen výjimečně. Metanalýzy také uvádějí zvýšené celkové riziko úmrtí a srdečních onemocnění s každým dalším slazeným nápojem denně.
Konzumace cukru ve velkém množství je také spojena s vyšší pravděpodobností některých typů rakoviny – například prsu, jater nebo střeva. Zde jsou sice důkazy slabší než u výše popsaných oblastí, ale i tak je jich dostatek. Odborné organizace proto doporučují co nejvíce omezit jejich příjem.
Zdanění jako efektivní prevence
Český think tank Ministr zdraví tento týden vydal studii, podle níž by zavedení dvacetiprocentní daně na slazené nápoje mohlo za deset let systému veřejného zdravotního pojištění ušetřit na zdravotní péči více než miliardu korun.
„Naše studie potvrzuje, že zdanění slazených nápojů může být jedním z efektivních nástrojů prevence. Zkvalitnění nabídky potravin se samozřejmě nestane přes noc, z dlouhodobého hlediska by ale tento krok měl jednoznačně pozitivní dopad na veřejné zdraví a změnu spotřebního chování,“ uvedla Eliška Selinger, lékařka, nutriční specialistka a členka think tanku.
Zvýšení ceny slazených nápojů o dvacet procent by podle modelového odhadu v horizontu deseti let vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 procenta a k poklesu BMI u přibližně 56 833 osob.
Ubylo by také nových případů chronických onemocnění. Konkrétně by se snížil výskyt diabetu (zhruba o 10 221 případů), ischemické choroby srdeční (3 214 případů) i cévní mozkové příhody (1078 případů). Zároveň by poklesl počet lidí s vážnými kloubními potížemi, jako je artróza kolene (6025 případů) a kyčle (351 případů), tvrdí zpráva.
„Je potřeba zdůraznit, že studie pracuje jen s omezeným výčtem onemocnění, u nichž je vztah k tělesné hmotnosti dobře doložen. Nezahrnuje řadu dalších zdravotních problémů, na které má změna hmotnosti prokazatelný vliv – například vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, nealkoholové onemocnění jater, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad. Skutečné zdravotní přínosy tak mohou být ještě vyšší, než jaké model odhaduje,“ dodal Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEMu a člen think tanku.
