Jedna jediná věta v rozhovoru vydaném na konci roku v Neue Osnabrücke Zeitung nadělala pořádné vrásky komunikačnímu oddělení autoklubu ADAC. Jeho viceprezident Gerhard Hillebrand v něm totiž obhajoval navýšení cen fosilních paliv kvůli emisím CO2. Popuzení členové autoklubu teď odevzdávají průkazky a hledají alternativy.
„ADAC považuje zpoplatnění emisí CO2 za správný nástroj k dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu,“ prohlásil Hillebrand v rozhovoru s Tobiasem Schmidtem. Lidé podle něj potřebují pobídky k tomu, aby ze svých naftových a benzinových aut přesedli do ekologičtějších alternativ.
Vyjádření to možná není úplně sociálně citlivé, ostatně dopravní chudoba se s uvalením emisních povolenek na fosilní paliva zmiňuje relativně často, má ale racionální základ. „Pokud se ceny benzinu nebo nafty dostanou přes 40 nebo dokonce 45 korun za litr, začnou elektromobily dávat absolutní ekonomický smysl,“ řekl pro magazín Ekonom Zdeněk Dušek z analytické společnosti EY.
Na německých sociálních sítích ale Hillebrandův postoj vzbudil pořádnou nevoli. Pro celou řadu členů se jedná o facku do tváře, jiní obviňují ADAC, že se snaží znepřátelit si vlastní členy. Na sítích dnes již bývalí členové sdílí dopisy oznamující ukončení členství a roztrhané členské kartičky.
„ADAC už ani náhodou nereprezentuje moje zájmy jako řidiče 29 let starého benzinového auta,“ píše jeden. „Takhle to dál nejde,“ doplňuje další printscreen e-mailu s potvrzením ukončení členství. Německý magazín Focus již svým čtenářům začal doporučovat možné alternativy.
Fenomén ADAC nemá v Česku obdoby, autoklub má na 22 milionů členů (český ÚAMK jich měl v roce 2016 na 200 000). Ti od něj získávají asistenci na cestách poradenství a další služby. Zároveň devadesát procent z nich nadále jezdí autem se spalovacím motorem. Autoklub sám přiznal, že současná vlna nevole s sebou nese desítky tisíc zrušených členství.
Díky vysokému počtu členů je ADAC zároveň hodně slyšet a mnozí ho považují za zastánce „utlačovaných“ motoristů. Autoklub ostatně tak již na celou věc reagoval s tím, že podráždění svých členů chápe a že vyjádření viceprezidenta Gerharda Hillebranda bylo nešťastně zkráceno do titulku.
„ADAC a zejména jeho viceprezident Gerhard Hillebrand jsou proti zvyšování finanční zátěže motoristů. Po zákonodárcích ve všech našich vyjádření požadujeme, aby nově zaváděné emisní povolenky lidem kompenzovali nejrůznějšími úlevami,“ cituje prohlášení ADAC Kreiszetung Böblinger Bote.
„Vyšší ceny za vypuštěné emise oxidu uhličitého může ADAC a spotřebitelé přijmout jen tehdy, pokud zákonodárci nabídnou dostatečné úlevy a na trhu budou dostupné alternativy k fosilním palivům,“ píše dále ADAC. Mělo by to podle nej zahrnovat obnovitelná paliva pro ty, kteří si nemohou dovolit elektrické auto.
Hillebrandovo vyjádření obhajuje v Neue Osnabrücke Zeitung sám autor rozhovoru Tobias Schmidt. „Po celá desetiletí nebyl ADAC považován za pouhou asistenční službu. Byl také hlavním lobbistou za ‚svobodné motoristy‘, za levné palivo a neomezenou rychlost,“ píše Schmidt.

Autor ve svém komentáři upozorňuje na to, že tohle ale již dlouhou dobu neplatí. V ADAC již nějakou dobu uvažují i nad negativními dopady automobilové dopravy, už se tolik nezaměřují na řidiče opojené výkony svých aut, ale více na celou společnost a budoucí generace.
„Proto již ADAC není fundamentálně proti zavádění rychlostních limitů. Proto podporuje jednotnou jízdenku na hromadnou dopravu. Proto podporuje elektrická auta,“ píše.
Podle Schmidta si tohoto všeho uražení němečtí řidiči nevšimli. Třeba kvůli tomu, že německá celostátní média totiž podle něj nadále využívají ADAC jako zdroj varovných informací o zvyšujících se cenách benzinu.
Upozorňuje na to, že pozice ADAC se dnes v zásadě shodují s postojem kancléře Friedricha Merze a vládnoucí CDU/CSU. Autoklubu tak hrozí to, že se stane stejně nepopulární jako německá vládnoucí garnitura. Podle Schmidta by si všichni z rozhovoru měli zapamatovat jinou Hillebrandovu větu: „Předstírat, že globální změna klimatu neexistuje, by byla fatální chyba.“












