Praha – Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 2,1 procenta, inflace tak zůstala na stejné úrovni jako v listopadu. Za celý loňský rok dosáhla inflace 2,5 procenta, zvýšila se tak z 2,4 procenta v roce 2024, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků stojí za zrychlením celoroční inflace růst cen potravin. Letos podle nich inflace zvolní a může se dostat pod dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Podle centrální banky ale zatím není cenový vývoj plně stabilizován a v měnové politice je třeba zachovat opatrnost.

Prosincovou inflaci mělo Česko 14. nejnižší ze 41 sledovaných evropských zemí, uvádí analýza investiční platformy Portu. Proti listopadu si pohoršilo o pět příček. Ze sousedních zemí mělo nižší inflaci pouze Německo, kde dosáhla 1,8 procenta. V Polsku spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,4 procenta, v Rakousku o 3,8 procenta a na Slovensku o 4,1 procenta.

V prosinci ceny v Česku meziročně rostly zejména kvůli výdajům spojeným s bydlením, uvedl ČSÚ. Náklady vlastnického bydlení se zvýšily o pět procent, nájemné zdražilo o 6,4 procenta. Za vodné lidé platili o 4,2 procenta více, za stočné o 3,7 procenta více a za teplo a teplou vodu o 1,6 procenta více. Elektřina naopak zlevnila o 5,1 procenta, tuhá paliva o 2,4 procenta a zemní plyn o 6,7 procenta.

Spotřebitelské ceny v ČR v roce 2025 vzrostly o 2,5 pct. Vývoj celoročních hodnot od roku 1993 do roku 2025.

Inflace byla v prosinci o 0,2 procentního bodu nižší, než předpokládala prognóza ČNB. „Potvrdilo se naše očekávání, že celková inflace na závěr roku zůstane poblíž dvou procent. Ve srovnání s listopadem ceny v průměru opět klesly o 0,3 procenta meziměsíčně, když tento pokles jde na vrub cen potravin a alkoholu,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.

Upozornil ale, že mimo kolísavé položky se trend nezměnil. Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a je nejlépe ovlivnitelná měnovou politikou centrální banky, činila v prosinci 2,8 procenta a proti listopadu se zvýšila o 0,2 procentního bodu. Sklenář také připomněl, že přetrvává zvýšená inflace ve službách.

Za celý loňský rok inflace dosáhla 2,5 procenta. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Nejvyšší meziroční inflace byla v červnu, kdy činila 2,9 procenta, nejnižší v dubnu s 1,8 procenta.

„Směrem ke zrychlení v roce 2025 táhly celkovou inflaci ceny potravin. Směrem ke zpomalení naopak loni inflaci táhly ceny pohonných hmot a energií pro domácnosti,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Vyzdvihl přitom, že se od začátku roku 2024 drží meziroční inflace v tolerančním pásmu ČNB, tedy mezi jedním a třemi procenty.

Letos analytici očekávají zvolnění inflace. „Rýsuje se poměrně pravděpodobně, že potraviny budou minimálně v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně levnější a celkovou inflaci potáhnou směrem dolů. V lednu zlevní elektřina v návaznosti na odpouštění poplatku za podporované zdroje energie v kombinaci se zlevněním její silové složky,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Inflace se podle Sklenáře může v letošním roce dostat i na delší dobu pod dvouprocentní cíl ČNB. Zmírnění jádrové inflace ale zatím centrální banka neočekává. „I přes příznivý vývoj celkové inflace tak stále zvýšená jádrová inflace dává silné argumenty pro opatrnost v měnové politice. Především vývoj cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky,“ uvedl Sklenář.

Většina analytiků ani neočekává, že by ČNB kvůli vývoji inflace měnila úrokové sazby. „Bankovní rada dlouhodobě upozorňuje zejména na zvýšené inflační tlaky ve službách a na rychlý růst reálných mezd, které mohou v dalších měsících působit proinflačně. V prostředí stále zvýšené nejistoty proto bude pravděpodobně upřednostňovat opatrnější přístup a stabilitu měnové politiky,“ doplnil analytik PwC Dominik Kohut.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.