Ministerstvo se podle něj s rozsudkem Nejvyššího soudu, podle kterého český zákon dlouhodobě a zvlášť závažným porušuje právo Evropské unie, seznamuje. Následně spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu vyhodnotí jeho bezprostřední dopady.
Nejvyšší soud představil své závěry ve čtvrtek v rozhodnutí, kterým zamítl odvolání MPO ve sporu s novinářem Janem Cibulkou. V kauze jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce. Ministerstvo se podle pravomocného rozsudku musí muži omluvit za zásah do jeho práv na ochranu soukromí a osobních údajů.
„Obecně platí, že údaje z telekomunikačního provozu získané na základě přísných podmínek trestního řádu mají pro policii nezastupitelnou roli, nicméně hodnotit konkrétní dopady do práce policie je nyní proto předčasné,“ uvedl Krátoška. Ministerstvo podle něj nyní rozhodnutí Nejvyššího soudu studuje. Také MPO již ve čtvrtek uvedlo, že stanoví další postup poté, co se s verdiktem seznámí.
Zákon ale zůstává dál v platnosti, Nejvyšší soud nemá pravomoc zákony rušit. Případná změna záleží na politicích. Operátoři se zatím musejí řídit nynější normou, řekl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Sporný paragraf konkrétně říká, že provozovatelé komunikačních sítí musejí půl roku uchovávat provozní a lokalizační údaje. Lze z nich odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval. Obsah zpráv se takto plošně neuchovává. O provozní a lokalizační údaje pak mohou operátory požádat policisté, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a v některých případech i Česká národní banka.
Právní úprava podle soudu neodpovídá požadavkům unijní legislativy a Soudního dvora EU. Nejvyšší soud také zopakoval dřívější závěr, že stát nese odpovědnost za majetkovou i nemajetkovou újmu způsobenou nesprávnou implementací unijních směrnic.
Cibulka v žalobě tvrdil, že plošné shromažďování údajů, tzv. data retention, zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení. Žádal omluvu jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jemu i dalším Čechům vznikla kvůli nesprávnému přenosu směrnice. Ministerstvo úpravu hájilo zejména s poukazem na bezpečnostní zájmy.
