Podle Juliana Braithwaita, generálního ředitele Mezinárodní aliance pro odpovědné pití alkoholu, akce Suchý leden podporuje extrémní přístup k pití. „Suchý leden často vede k modelu binge or bust – tedy buď nadměrné pití, nebo úplná abstinence,“ upozorňuje.
Mnoho lidí se totiž do výzvy zapojuje poté, co v prosinci pili více než obvykle. Krátkodobě se sice mohou cítit lépe – lépe spí, mají více energie a lepší náladu –, ale dlouhodobý efekt je sporný. Jak Braithwaite uvedl pro britský Daily Mail, rozsáhlá studie ve Velké Británii ukázala, že ačkoliv se během Suchého ledna pokusilo pít méně asi 25–27 procent konzumentů, na úrovni celé populace se spotřeba alkoholu nesnížila.
Jinými slovy: leden bez alkoholu často nevede ke změně chování po zbytek roku – a na úrovni celé populace.
Výmluva a cesta mladých
Podobně varuje i psychiatr Niall Campbell, jeden z předních britských specialistů na léčbu závislostí. „Pokud používáte Suchý leden jako omluvu k nadměrnému pití v prosinci a únoru, zcela míjíte jeho smysl,“ říká.
Zároveň dodává, že ačkoliv je Suchý leden „skvělá iniciativa s reálnými zdravotními benefity“, u mnoha lidí se z něj stala spíše módní záležitost než skutečný impulz ke změně.
Zajímavý posun je však vidět zejména u generace Z. Data výzkumné společnosti IWSR ukazují, že obliba měsíčních abstinenčních výzev, jako je Suchý leden nebo Střízlivý říjen, mezi mladými klesá. Podíl britských konzumentů alkoholu z generace Z, kteří abstinovali měsíc nebo déle, klesl z 33 na 24 procent během jediného roku. „Dočasná abstinence už není tak důležitou součástí strategií umírněnosti jako dříve,“ vysvětluje prezident IWSR Marten Lodewijks.
Mladí lidé podle něj spíše obecně pijí méně často, v menším množství a vědoměji – například střídají alkoholické a nealkoholické nápoje nebo si dopředu určují dny, kdy pít budou.
Zdraví není o extrémech
Druhý pohled přinášejí i lifestyloví a zdravotní experti, kteří upozorňují, že dlouhověkost není výsledkem krátkodobých detoxů, ale dlouhodobé rovnováhy. A výzkumy opakovaně ukazují, že klíčem ke zdraví je umírněnost, konzistence a sociální vazby. Světová zdravotnická organizace sice jasně říká, že „neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu“, a těžké či nárazové pití je bez debat škodlivé – zároveň ale platí, že pro mnoho lidí je sklenka vína či koktejl součástí společenského života. A právě sociální kontakt – sdílení, rozhovory, smích – patří mezi nejsilnější ochranné faktory fyzického i duševního zdraví.
Místo striktní měsíční abstinence tak experti doporučují spíše dlouhodobý a realistický přístup. Například: pít méně často a v menším množství, pít s jídlem – ne nalačno –, střídat alkohol s nealkoholickými nápoji, vyhnout se pití o samotě a dopředu si stanovit limit – a držet se ho.
Někteří odborníci dokonce mluví o období, kdy alkohol výrazně omezíme, ale zároveň sledujeme, proč pijeme, s kým pijeme a jak se u toho cítíme. Tyto informace mohou být cennější než pouhá nula v tabulce.
Nutnost a rovnováha
Je důležité dodat, že pro některé lidi je úplná abstinence tou nejlepší – a někdy i jedinou – volbou. Týká se to nezletilých, těhotných žen, lidí užívajících léky nebo těch, kteří mají problém pití kontrolovat. V těchto případech není abstinence otázkou morálky, ale zdraví.
Suchý leden sám o sobě není špatný. Může přinést krátkodobé benefity – lepší spánek, nižší hladinu cukru v krvi nebo úlevu pro játra. Problém nastává tehdy, když se z něj stane jednorázové gesto bez návaznosti. Jde tedy o to, nastavit si zdravější vztah k alkoholu na celý rok – méně extrémů, více vědomých rozhodnutí. A hlavně rovnováha, která vydrží déle než 31 dní.
Zdroje: The Lancelet, Time, Forbes, Daily Mail
