Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
Vědci tvrdí, že vláda se musí připravit na nepravděpodobný, ale „možný“ nárůst teploty v průměru o čtyři stupně Celsia a s ním související zvýšení hladiny moře až o dva metry. To je ale jen jedna z možností, která se může kvůli rozkolísanému klimatu stát. Druhým extrémním scénářem je kolaps oceánských proudů v Atlantiku, kvůli němuž by se ochladilo až o šest stupňů.
Oba scénáře jsou jen málo pravděpodobné, oba souvisejí s takzvanými klimatickými body zlomu a oba jsou na hranách možností, které se britskému klimatu do konce století mohou stát. Jsou součástí zprávy, kterou britští vědci vypracovali pro tamní vládu, aby se Spojené království dokázalo lépe připravit na budoucnost a rizika, která přinese.
Se změnami globálního klimatu souvisejí i lokální změny počasí nad ostrovy. V určitých scénářích by se tak některé měsíce mohly průměrné teploty dostat nad šest stupňů oproti současnosti – konkrétní měsíce tedy mohou být ještě výrazně teplejší než globální průměry. A srážky by nad ostrovy mohly být proti současnosti dokonce až trojnásobné.
Zátěžový test britského klimatu
Autoři zdůrazňují, že nejde o předpovědi, ale jen možnosti. Až doposud Británie neměla analýzu, která by dokázala vytvořit přehled takových scénářů a naznačit vládě i občanům, kterým směrem by se měla zaměřit jejich pozornost. Pravděpodobnost výskytu extrémních scénářů nebylo možné vypočítat, protože není jisté, jaká opatření se přijmou k řešení globálního oteplování a jak na ně bude klimatický systém reagovat.
Spíše než meteorologické předpovědi je podle autorů tato analýza podobná hodnocení rizik národní bezpečnosti nebo zátěžovým testům, které dělají experti z Bank of England pro finanční systém. Srovnávají také situaci s předpovědí otevřené ruské invaze na Ukrajinu, ke které nakonec v únoru 2022 došlo. „Nemohli jsme vědět, jaká je pravděpodobnost invaze Ruska na Ukrajinu, ale mohli jsme říci, jaké by mohly být důsledky,“ uvádějí.
Nejhorší scénáře by se podle nich daly využít jako podklad pro budování infrastruktury, jako jsou nová města, jaderné elektrárny a městské odvodňovací systémy, uvedli.
Analýza vyšla v časopise Earth’s Future. Autory výzkumu jsou experti z britské meteorologické služby Met Office. Nejhorší možné scénáře vycházejí z kombinace pozorovaných a historických zkušeností, počítačových simulací a teorie.
Autoři se svým „pojišťováckým“ přístupem sice neudávají pravděpodobnost událostí, ale říkají, co by se muselo stát, aby dané scénáře nastaly.
K tomu nejhoršímu, tedy ke globálnímu oteplení o více než čtyři stupně Celsia do roku 2100, by mohlo dojít, pokud selžou opatření na ochranu klimatu nebo pokud dojde k silným zpětným vazbám. Tímto termínem se nazývají procesy, jako je třeba odumírání amazonského deštného pralesa, které uvolňuje jeho obrovské zásoby uhlíku, což zase vede k dalšímu oteplování, jež zase více poškozuje pralesy. To by mělo za následek extrémní a dlouhodobé vlny veder a sucha, které by v létě zasáhly rovněž Spojené království.
Poněkud neintuitivně může vypadat informace, že teploty by se mohly zvýšit také o přibližně 0,75 stupně, kdyby došlo k výraznému snížení průmyslového znečištění. Důvodem je to, že aerosolové částice ze spalování uhlí a těžkých paliv brání slunečnímu záření v pronikání k povrchu – podobně jako Zemi lehce ohřál zákaz spalování těch nejšpinavějších lodních paliv.
Zásadním dopadem bude zvyšování hladiny moří, které také závisí na tom, jak moc se bude oteplovat. Globální hladina moří je už nyní vyšší kvůli globálnímu oteplování, ale pokud by ledovce v Grónsku a Antarktidě rychle kolabovaly, mohlo by do roku 2100 dojít k nárůstu hladiny moří o dva až 2,2 metru, což by zaplavilo pobřežní města a obce. Připravit se na dopad tohoto scénáře by bylo pro Británii výjimečně těžké, protože právě na pobřeží má umístěnou většinu infrastruktury.
Ochlazení Evropy jako možný dopad oteplování světa
Velkou nejistotu do scénářů vnáší možný kolaps hlavního oceánského proudu, takzvané Atlantické meridionální cirkulace neboli AMOC, jejíž částí je i Golfský proud. Ten prokazatelně slábne, a pokud by to pokračovalo a ještě se zhoršovalo, dostávalo by se k Evropě výrazně méně tepla než doposud.
Kdyby opravdu začal kolabovat kolem roku 2030, mohlo by to vést k ochlazení ve Velké Británii o celých šest stupňů.
„Zemědělství by čelilo obrovským potížím a vodní zdroje by se zcela změnily,“ popsali vědci dopady. „Naše systémy vytápění a energetiky by byly zcela zaskočené změnou zimní poptávky po energii. Nestalo by se to přes noc, ale mělo by to obrovské dopady.“
Adaptační plány
Doposud nejpodrobnější podobná zpráva Sněmovny lordů z roku 2021 varovala, že se nevěnuje dostatečná pozornost rizikům s nízkou pravděpodobností, ale s možnými velkými dopady.
Výbor pro změnu klimatu, nezávislý poradní orgán vlády, uvedl, že Spojené království se musí „přizpůsobit budoucnosti s teplotou o dva stupně vyšší a posoudit rizika pro čtyři stupně“. Adaptační plány zveřejněné v roce 2023 byly kritizovány jako „velmi slabé“.
„Změna klimatu je jádrem agendy této vlády, a to jak přizpůsobení se budoucnosti, tak i dosažení pozice supervelmoci v oblasti čisté energie,“ prohlásil pro deník The Guardian mluvčí vlády. „Je zásadní, aby Spojené království bylo připraveno na dopady, a my pomáháme místním komunitám zvýšit jejich odolnost, mimo jiné výstavbou devíti nových přehrad a rekordní vládní investicí ve výši 10,5 miliardy liber do nových protipovodňových opatření, která do roku 2036 ochrání téměř 900 tisíc nemovitostí,“ tvrdí.










