Srniček zkolaboval čtyři dny před Štědrým dnem, když si byl rekreačně zaběhat doma v Bohumíně. Zemřel o devět dní později. Na jeho pohřeb dorazil celý zástup bližních, přátel i známých tváří z fotbalového prostředí – nechyběl například Pavel Nedvěd nebo Srničkův někdejší náhradník z Newcastlu Steve Harper.
Tehdejší trenér brankářů Sparty odešel shodou okolností jen několik dní poté, co se vrátil do severoanglického regionu Tyneside, aby zde představil svou biografii Pavel is a Geordie.
Název knihy odkazuje na popěvek fanoušků Newcastlu. Ten se začal tribunami rozléhat ve slavné sezoně 1992/93, kdy Magpies postoupily do Premier League a po cestě do nejvyšší soutěže své soupeře doslova drtily.
„Vysoký, obratný, akrobatický a často neortodoxní. Srniček se rychle stal oblíbenou postavou mezi fanoušky i hráči,“ vzpomínají na něj autoři medailonku v Síni slávy Newcastlu, v níž má český gólman své speciální místo.
Autobiografie Pavel is a Geordie určitě není nudným čtením. Srniček toho za svůj krátký život zažil mnoho a dokázal ještě víc.
Narodil se jako syn dřevorubce, jeho matka Bernadette pochází z Francie, díky tomu měl i francouzský pas. Fotbalově rostl nejdříve v Bohumíně, odkud přestoupil do Ostravy. Na Bazalech dělal dvojku legendárnímu Luďku Mikloškovi, pak se do branky postavil sám. A hned v první sezoně zazářil.
„Strašně rád vzpomínám na okamžiky, když jsme třeba byli v kanceláři a Pavel otevřel dveře. V nich stála obrovská osobnost. Začal zpívat a jeho hlas byl slyšet až v Ostravě Porubě,“ popisoval jeho někdejší spoluhráč Dušan Vrťo v klubovém videu Baníku.
„Kdyby nebyl skvělý brankář, určitě by se uplatnil v pěvecké kariéře. Na Bazalech jsem s ním zažil tolik koncertů, jaké nemá řada profesionálních zpěváků,“ souhlasil gólman Jiří Pavlenka, který Srnička zažil jako patnáctiletý talentovaný gólman.
Nejkrásnější léta zažil Srniček v Newcastlu, za nějž odehrál celkem 190 zápasů. Zachytal si ale i ve West Hamu, Sheffieldu Wednesday nebo Portsmouthu, zkušenosti měl i z italské a portugalské ligy.
V reprezentaci pak odchytal 49 zápasů. Má evropské stříbro z Anglie, byť ho tehdy Petr Kouba nepustil do branky. Po neúspěšné baráži o účast na MS 2002 ho na reprezentačních srazech vystřídal mladý Petr Čech.
„Na Pavla vzpomínám strašně rád. Když jsem začínal v reprezentaci, byl pro mě první parťák, který se o mě postaral. Chlap jako hora s velkým srdcem, s velkým úsměvem. Je to k nepochopení, že mezi námi není,“ dodal jeho reprezentační parťák Marek Jankulovski.
Po konci hráčské kariéry začal Srniček trénovat. V Baníku, u mládežnických reprezentací, poslední čtyři roky svého života pak na Letné.
„V Pavlovi jsme ztratili nejen skvělého člověka a kamaráda, ale také vynikajícího trenéra, který pro Spartu odvedl obrovský kus práce. Děkujeme ti za všechno, Pavle,“ uvedl tehdejší generální ředitel Adam Kotalík.
