Krok okamžitě vyvolal ostré reakce v Kodani i v samotném Grónsku a znovu připomněl, že Arktida se stává jedním z hlavních bojišť globálního soupeření velmocí.
Zvláštním zmocněncem se stal republikánský guvernér Louisiany Jeff Landry, který má podle prezidenta „vést úsilí“ směřující k začlenění Grónska do USA. Funkce nemá formální diplomatický status a nevyžaduje souhlas hostitelské země a právě to v Evropě vyvolalo další pobouření.
Trump navíc odmítl uklidnit situaci tím, že by vyloučil použití síly. Na tiskových vystoupeních opakoval, že Spojené státy „Grónsko musí mít“, a to především kvůli bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny v arktických vodách.
Starý nápad v novém balení
Nejde přitom o první případ, kdy Trump myšlenku anexe Grónska veřejně vyslovil. Už v roce 2019, během svého prvního prezidentského období, zvažoval možnost, že by USA ostrov od Dánska koupily. Tehdy se setkal s jednoznačným odmítnutím – jak ze strany dánské vlády, tak grónské politické reprezentace. „Grónsko není na prodej,“ zněla tehdy stručná odpověď Kodaně.
Po Trumpově návratu do Bílého domu se ale téma vrací s novou intenzitou. Po své inauguraci v lednu letošního roku jasně řekl, že Grónsko se stane součástí USA a jmenováním zvláštního zmocněnce dává celé věci institucionální rámec.
Reakce Dánska a Gróňanů
Dánská vláda reagovala ostře. Ministr zahraničí i premiérka dali najevo, že Spojené státy musí respektovat územní celistvost Dánska a základní principy mezinárodního práva. Kodaň si kvůli Trumpovu kroku předvolala amerického velvyslance a zároveň připomněla, že anexe cizího území nelze ospravedlnit ani argumentem národní bezpečnosti.
Na začátku tohoto měsíce dánská vojenská rozvědka ve své výroční zprávě uvedla, že USA využívají svou ekonomickou moc k „prosazování své vůle“ a vyhrožují vojenskou silou jak přátelům, tak nepřátelům.
Ještě jednoznačněji se vymezili samotní Gróňané. Premiér poloautonomního území zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Grónsko má dnes přibližně 57 tisíc obyvatel a od roku 1979 disponuje rozsáhlou samosprávou. Zatímco obrana a zahraniční politika zůstávají v rukou Dánska, vnitřní záležitosti spravuje místní vláda. Většina Gróňanů sice podporuje myšlenku případné nezávislosti na Dánsku, ale připojení k USA odmítá drtivá většina – podle posledních dat z ledna letošního roku až 85 procent obyvatel.
Proč je Grónsko tak lákavé?
Trumpův zájem o Grónsko má několik vrstev. Tou nejviditelnější je strategická poloha ostrova mezi Severní Amerikou a Evropou. Grónsko je klíčové pro kontrolu severního Atlantiku i pro obranné plánování NATO. Spojené státy zde ostatně působí už od druhé světové války a dodnes provozují vojenskou základnu Pituffik, která hraje roli v systému včasného varování.
Dalším faktorem je Arktida jako celek. Tání ledu otevírá nové námořní trasy a zvyšuje dostupnost nerostných surovin – od vzácných kovů až po potenciální energetické zdroje.
Jmenování zvláštního zmocněnce ukazuje, že Trumpova ambice ovládnout Grónsko zůstává živá. Zároveň ale odhaluje limity této snahy: jednoznačný odpor Dánska, silnou podporu Gróňanů pro právo na sebeurčení i nervozitu evropských spojenců, kteří v Trumpově rétorice vidí nebezpečný precedens.
