Koncem listopadu udělil ruský prezident Vladimir Putin Zlatou hvězdu generálplukovníkovi Sergeji Kuzovlevovi za „osvobození“ Kupjansku – malého, avšak strategicky významného města v Charkovské oblasti.
Pouhé tři dny po ceremonii však ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, ve kterém se osobně objevil u vjezdu do Kupjansku, aby „ukázal světu, že Putin lže“. Minulý týden pak velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj dokonce oznámil, že ukrajinští vojáci ovládají téměř 90 procent města.
Rozporuplná tvrzení o kontrole Kupjansku spolu s Putinovou neochotou přistoupit ani na pro něj výhodné mírové podmínky tak opět otevírají otázku, zda velení ruské armády neupravuje informace o situaci na frontě tak, aby ruskému prezidentovi sdělovalo to, co chce slyšet.
Podle dvou západních představitelů, na něž se odvolává deník Financial Times, ruská armáda a bezpečnostní služby pravidelně předkládají Putinovi zprávy, které nadsazují ukrajinské ztráty, nadhodnocují ruské výhody v oblasti zdrojů a zlehčují vlastní taktické neúspěchy.
Přestože se Putin setkává i s poradci, kteří ho upozorňují, že válka se stává stále větší zátěží pro ruskou ekonomiku, optimistický obraz vykreslovaný armádními představiteli ho podle těchto zdrojů utvrzuje v přesvědčení, že může válku jednoznačně vyhrát.
Nejde však jen o zkreslování pohledu ruského prezidenta, ale i západních představitelů. Podle Keira Gilese z think-tanku Chatham House odvádí ruská dezinformační kampaň „velmi dobrou práci“ při přesvědčování lidí v okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko na bojišti rychle zvítězí.
Putinův „našeptávač“
Klíčovou postavou, která Putina o průběhu války informuje, je náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov – hlavní velitel invaze, který v roce 2022 dohlížel na bleskový útok na Kyjev, jenž skončil katastrofálním neúspěchem a stažením ruských sil.
Spolu s bojovými neúspěchy a protahováním války, která měla skončit během několika dní, se stal Gerasimov spolu s ministrem obrany Sergejem Šojguem terčem hněvu radikálních podporovatelů války, kteří je obviňovali z vojenských selhání a z toho, že ženou ruské vojáky do „mlýnku na maso“. Nespokojenost v armádních kruzích nakonec vyústila až v neúspěšnou vzpouru šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina v roce 2023.
Putin se v roce 2024 pokusil na rostoucí veřejnou nespokojenost reagovat výměnou ministra obrany. Šojgu byl nahrazen a změny doprovázela i rozsáhlá čistka mezi nejvyššími vojenskými představiteli. Gerasimov však tyto otřesy ve vedení přežil a zdá se, že svou pozici dokonce posílil.
„Gerasimov nabízí předvídatelnost, i když cenou za jeho setrvání ve funkci jsou extrémně vysoké ztráty na bojišti a jen pomalý postup,“ uvedla pro Financial Times Dara Massicot, vedoucí výzkumná pracovnice Carnegie Endowment for International Peace.
