Blíží se čas Vánoc, ke kterému neodmyslitelně patří cukroví a chlebíčky, lenošení u pohádek a sváteční přejídání. To si však zákonitě vybere svou daň. Počet obézních dětí se za posledních 20 let zvýšil bezmála na trojnásobek. Ukazují to data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), které se v Česku účastnilo téměř 15 tisíc školáků ve věku 11 až 15 let.
Problémy s nadváhou a obezitou jsou možná překvapivě častější u chlapců, kde se s nimi potýká téměř každý třetí. U dívek má nadměrnou hmotnost každá šestá. Podíl se navíc postupně zvyšuje.
„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to začíná ‚vizuálně zvykat‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme,” domnívá se vedoucí výzkumného týmu HBSC Michal Kalman.
Vyrostou z toho? Těžko
Z otylosti navíc vyroste pouze menší část školáků. Často je problém provází po celý život. “U obézních dětí a dospívajících je totiž podle studií pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti. Institut pro měření a hodnocení zdraví potvrdil, že kvůli tomu děti přichází o téměř 17 let prožitých v plném zdraví. To je alarmující,“ varuje lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministr zdraví Petr Smejkal.
Od roku 2002 podíl dětí s normální hmotností klesl o téměř deset procentních bodů, a to na číslo 73. “A jelikož dětí s podváhou je procentuálně stále stejně, je zřejmé, že se děti ‘přelévají’ do kategorií nadváha či obezita,” vysvětlují výzkumníci.
Kdo je nejvíce ohrožen
Ne všechny děti jsou však ohroženy obezitou stejně. „Ukazuje se, že obezita je často rodinný problém. Pokud má dítě jednoho obézního rodiče, má 50% šanci na rozvoj obezity. Pokud jsou obézní oba rodiče, pravděpodobnost se zvyšuje dokonce na 80 %,” přibližuje data vědkyně Steriani Elavsky z katedry studií lidského pohybu Ostravské univerzity.
K rizikovým faktorům se řadí také nezaměstnanost otce a pocit nedostatečnosti ve škole. Větší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje a ti, kteří žijí na venkově. Naopak nižší riziko souvisí s vyšší intenzitou pohybu a lepším socioekonomickým postavením rodiny. Zatímco u lépe situovaných rodin má 18 procent dětí problémy s váhou, u chudších je to už 27 procent. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté.
Přestože se obezita pojí i s nedostatkem pohybu nebo horší stravou, velkým faktorem je právě to, v čem děti vyrůstají a co je rodiče učí, že je normální. „Za dětskou obezitu nemůžeme vinit samotné děti. Ty se pouze přizpůsobují světu, který jim utváříme my, dospělí – rodiče, pečovatelé, učitelé, trenéři, ale také tvůrci politik,“ upozorňuje lékařka, odbornice na výživu ve veřejném zdraví a členka think tanku Ministr zdraví Eliška Selinger.
Trpí i duše, hlavně dívčí
Kromě toho, že obezita v dětství je rizikovým faktorem pro rozvoj onemocnění, jako jsou diabetes, astma, kardiovaskulární potíže nebo vysoký tlak, s sebou často nese i psychické problémy. Častěji zažívají depresivní stavy a pocity osamělosti, cítí se sklesle a podrážděně, hůře hodnotí vztahy s vrstevníky, mají horší spánek a více se uchylují ke kouření či alkoholu. Ještě častěji ale mají takové pocity děti, které si samy sebou nejsou jisté navzdory tomu, že jejich váha je přiměřená. Podobné stavy jsou také častější u dívek spíše než u chlapců.
Jak je na tom Česko ve srovnání s Evropou
Zatímco dvě dekády zpátky na tom byli Češi v spíše dobře, nyní již chlapci průměrná čísla převyšují a dívky se průměru stále více přibližují.
České děti na tom však zdaleka nejsou nejhůř. Vyšší než přiměřenou váhu má každý třetí malý Evropan. Mezi státy s největším výskytem nadváhy a obezity patří Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko a Finsko – ve všech je obézní více než desetina dětí.
Problém mají oceánské národy
Ve světě patří k zemím s největším podílem obezity především státy v jižním Tichém oceánu, jako je Tonga, Cookovy ostrovy nebo Fidži. Rekordmanem je ostrov Nauru, kde má nadváhu nebo obezitu dokonce 95 procent obyvatel. Na vině je zejména změna životního stylu a vnímání vyšší váhy jako symbolu bohatství.
V dříve chudém státě kolonizátoři objevili ložiska fosfátů, které začali ve velkém těžit, a také ostrované postupně upustili od tradičního rybolovu a zahradničení. Přešli z diety skládající se z čerstvých ryb, ovoce, zeleniny a kokosů na stravu plnou zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a tuků, které se dovážejí ze západu.
Epidemie obezity tedy zasáhla nejsilněji rozvojové země, zatímco obyvatelstvo nejbohatších států je v průměru štíhlejší. Existuje však jedna výjimka: Spojené státy. Pětina malých Američanů je obézní. Průmyslově zpracované potraviny jsou snadno dostupné a často masivně propagované, porce jsou navíc větší. Američané mají také sedavý způsob života, a to nejen kvůli zaměstnání, ale i proto, že města jsou uzpůsobená spíše pro auta než pro pěší.
Změny v Česku
Přinejmenším v Česku se však blýská na lepší časy. V září vstoupila v platnost reforma školního stravování, která má za cíl školákům zajistit zdravější a pestřejší stravu. Nově mají školy do jídelníčků zařadit více zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků, a naopak omezit sůl, cukr a průmyslově zpracované potraviny.
Samotná změna ve školních jídelnách však nestačí. „Důležité je také lépe kontrolovat reklamu a marketingové aktivity cílící na dětskou populaci, podpořit pohyb jako součást běžného života, třeba skrze budování cyklostezek, ale i pracovat na zapojení celé rodiny,“ dodává lékařka Eliška Selinger.
