Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.
Plýtvání potravinami je Evropskou unií, státními orgány i řadou iniciativ považováno za podstatný problém. V roce 2023 se dle dat Eurostatu vyprodukovalo v rámci Unie přes 58 milionů tun potravinového odpadu, což je zhruba 130 kilogramů na jednoho obyvatele. Boj proti plýtvání se dokonce stal jedním z důležitých témat Zelené dohody pro Evropu (takzvaného Green Dealu) v rámci takzvané Farm to Fork strategy (Strategie z farmy na vidličku).
Evropská komise již v roce 2019 přijala Cíle udržitelného rozvoje OSN, jejichž účelem je snížit do roku 2030 plýtvání jídlem v rámci celého potravinového řetězce na polovinu. Letos v únoru pak Komise schválila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení potravinového odpadu. Na jejím základě od členských států požaduje, aby do konce roku 2030 přijaly opatření ke snížení plýtvání potravinami o deset procent při výrobě a zpracování a o třicet procent v maloobchodě a spotřebě.
Z výsledků únorového průzkumu společnosti STEM/MARK pro ministerstvo zemědělství je patrné, že plýtvání jídlem považuje za důležitou otázku i podstatná část veřejnosti. Za závažný problém plýtvání považují téměř tři čtvrtiny Čechů. Necelá čtvrtina se naopak domnívá, že se jedná o „nafouknutý problém“. Dalších šestnáct procent lidí je toho názoru, že jde o problém, který nelze vyřešit.
Data Eurostatu ukazují, že Česko předloni vyprodukovalo více než milion tun potravinového odpadu, z čehož zhruba 646 tisíc tun připadalo na domácnosti. Právě těmi se zabývali i výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, organizace Zachraň jídlo a dalších institucí, kteří v letech 2023 a 2024 zkoumali produkci potravinového odpadu na území Prahy. Zjistili, že každý obyvatel hlavního města ročně vyhodí v průměru 26 kilo potravin.
Lidé často nevědí, jak neplýtvat. Ani kolik potravin skutečně vyhodí
Plýtvání potravinami má finanční, environmentální, etické i sociální dopady, uvádí autoři výše zmíněného průzkumu v dokumentu „Jak šetřit jídlem v domácnostech“ z letošního roku. Poukazují třeba na to, že běžná domácnost v Praze vyhodí ročně potraviny v hodnotě přibližně devíti tisíc korun.
Výzkumníci z Mendelovy univerzity loni a předloni zkoumali i to, jak se k plýtvání potravinami staví mladí lidé. Získaná data podle nich ukázala, že generace Z sice chce méně plýtvat potravinami, neví ovšem jak – a mnohdy si ani pod plýtváním jídlem nedokáže nic konkrétního představit.
„Udržitelnost je pro ni (generaci Z) velké téma, ráda by věci měnila, ale plýtvání potravinami pro ni není zásadní téma. Představují si pod tímto pojmem spíše zdravý životní styl, emise oxidu uhličitého a další globální problémy,“ vysvětlila v lednu letošního roku Veselá. I proto odborníci vytvořili pro mladé lidi kampaň nazvanou Nebuď Trash (odpad).
Výzkum realizovaný v Praze pak zase podle autorů práce ukazuje, že lidé mnohdy mají tendence podhodnocovat, kolik potravin reálně vyhodí. „Sedmdesát procent respondentů uvádí, že vyhazují méně než půl kilogramu potravin týdně. V porovnání s rozbory odpadů je tento odhad podhodnocený, reálně domácnosti vyhazují přibližně 1,2 kilogramu potravin na osobu týdně,“ konstatují experti. Vůbec nejčastěji lidé dle výzkumu vyhazovali ovoce a zeleninu, za nimiž následovalo pečivo a pekárenské výrobky.
O Vánocích lidé plýtvají více, ukazují data
Ačkoliv je plýtvání potravinami širším problémem, který se rozhodně netýká jen jednoho konkrétního období, během vánočních svátků se v tuzemsku jídlem plýtvá více než jindy během roku. To pro web ČT24 potvrdila i Veselá. Lidé dle ní totiž během svátků často nakupují i vaří více, než ve skutečnosti potřebují.
To, že domácnosti o Vánocích a během oslav příchodu nového roku vyprodukují více potravinového odpadu než v běžném období, dle Veselé ukazují i dostupná data. „Je to zřejmé i z analýzy komunikačních vzorců na síti Instagram, kde téma přebytky z Vánoc bylo nejfrekventovaněji komunikovaným tématem spojeným s plýtváním potravinami,“ přiblížila.
Podle Veselé je toto ovšem logické, protože lidé chtějí mít doma „plné stoly“, připravují bohatší menu, počítají s návštěvami, které nakonec nemusí přijít, a také se zásobí kvůli svátečním dnům, kdy jsou obchody zavřené. „Všechny tyto faktory dohromady zvyšují riziko přebytků, které nakonec končí v koši,“ poznamenala. Veronika Laštovičková z organizace Zachraň jídlo pak mezi příčinami vánočního plýtvání zmínila i psychologické faktory. „Je to i snaha udělat Vánoce výjimečné, chuť obdarovat a užít si hojnost,“ vyjmenovala.
Tomu, jak Češi o Vánocích plýtvají jídlem, se na konci loňského roku věnovala i společnost Too Good To Go ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Z průzkumu vyplynulo, že 87 procentům Čechů po Vánocích zbyde nějaké jídlo. Tři lidé z deseti přiznali, že zbytky vyhazují.
Nejčastěji lidé jídlo vyhazovali kvůli tomu, že ho připravili příliš mnoho. Druhým nejčastějším důvodem pak bylo, že se zkazilo. Mimo to respondenti uváděli také to, že hosté nedojedli připravené pokrmy nebo nevědí, jak zbytky zpracovat. „První příčku nejčastěji vyhazovaného jídla v tomto období obsadil bramborový salát (52 procent), v těsném závěsu je chléb (50 procent), dále také sladkosti (38 procent) či ovoce (18 procent),“ uvádějí dále závěry průzkumu.
Jak se plýtvání vyhnout?
Způsobů, jakými se lze plýtvání jídlem vyhnout, je celá řada. Ne všechny lze ovšem během Vánoc snadno aplikovat. Organizace Zachraň jídlo zmiňuje třeba to, že je lepší nakupovat menší množství jídla vícekrát za týden než udělat jeden velký nákup. Něco takového nicméně může být pro řadu lidí právě během svátků obtížné.
Podle Veselé nicméně pomáhá už jen to, když si domácnosti dopředu promyslí, co se bude opravdu jíst, a nakupují podle seznamu – místo „impulzivních nákupů do zásoby“. „Vyplatí se také připravovat menší porce, případně se s rodinou domluvit, kdo co přinese, aby nevznikaly duplicity na slavnostním stole,“ nabádá expertka.
Další tipy přidává Zachraň jídlo. „Základem udržitelného nakupování je plánování. Zkuste si rozepsat plán na dva až tři týdny dopředu. Pokud půjdete nakupovat s minimální představou o průběhu svátků, budete brát z regálů zkrátka všechno, co by se mohlo hodit,“ poznamenává organizace. Ta mimo jiné doporučuje vypsat si dny, v nichž dorazí návštěvy, vzít v potaz, kolik lidí se sejde a kolik jídla může sníst jeden člověk. „Každý z nás chce být dobrým hostitelem, ale heslo ‚radši více než méně‘ je v tomhle případě na škodu,“ upozorňuje Zachraň jídlo.
Vhodné je také podívat se ještě před nákupem na to, zda již lidé některé z potřebných ingrediencí nemají doma. Udržitelným svátkům lze ale podle Zachraň jídlo napomoci již v obchodě. „Na pokrmy, které budete vařit v nejbližších dnech, můžete z regálů vybírat suroviny s blížícím se datem spotřeby či trvanlivosti, ty se v obchodech často vyhazují. Nebo sáhněte po zralejším, ‚oťukanějším ovoci’‘,“ navrhuje organizace.
Co dělat s přebytky?
I při nejlepší snaze plánovat se však množství svátečních pochoutek může vymknout z ruky, což připouští na svém webu i Zachraň jídlo. V takových situacích doporučuje například přinést zbylé chlebíčky či pomazánky do práce. Totéž lze učinit také s vánočním cukrovím. Přebytky lze případně rovněž nabídnout na sociálních sítích nebo oslovit Armádu spásy, charity či azylové domy, zda by o přebývající jídlo neměly zájem. „Také dobře fungují komunitní výměny a mezisousedská výpomoc, například osamělým seniorům,“ dodala Laštovičková.
Nakoupené či navařené přebytky lze ale také zamrazit. Důležité však je nedávat do mrazáku horké jídlo, a to jak z ekonomických důvodů, tak také kvůli tomu, aby se uvnitř spotřebiče nezačaly množit bakterie. Jídlo by také mělo být dobře zabalené, aby se na potravině netvořily ledové krystaly. Vhodné také může být obal, v němž jídlo zamrazujeme, označit, abychom později byli schopni identifikovat, o jakou potravinu jde a kdy jsme ji do mrazáku uložili.
Veselá navíc podotkla, že hodně z tradičních vánočních jídel lze bez problémů zamrazit ještě před samotnými svátky – zvlášť pokud je již předem zřejmé, že vše nesníme. „A když už přebytky vzniknou, je dobré je rychle a kreativně zpracovat do dalších pokrmů,“ doplnila další doporučení.
Z vánočních pokrmů lze zamrazit třeba cukroví či vánočku. Tu je podle Zachraň jídlo vhodné nakrájet a dát do mrazáku v uzavíratelném sáčku. „Postupně lze odebírat takové množství, které v tu chvíli sníte,“ vysvětluje organizace.
Rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datem spotřeby
O Vánocích i jindy během roku může pomoci předejít plýtvání i znalost rozdílu mezi termíny „minimální trvanlivost“ a „datum spotřeby“. „V EU vzniká až deset procent potravinového odpadu v důsledku neznalosti rozdílu mezi výše zmíněnými termíny,“ upozornilo ministerstvo zemědělství.
Takzvané datum použitelnosti, které se uvádí slovy „spotřebujte do“, se podle příručky iniciativy Mendelovy univerzity kupcosnis.cz používá zejména u potravin, které se rychle kazí. Může jít například o mléčné výrobky, ryby nebo chlazené maso. Potraviny, které mají prošlou dobu použitelnosti již nelze považovat za bezpečné a jejich konzumace se nedoporučuje. Zároveň už nesmí být nabízeny ani v obchodech.
Datum minimální trvanlivosti se naopak používá u trvanlivějších výrobků. Takové potraviny mohou obchody za speciálních podmínek nabízet i v případech, kdy už tato doba uplynula. Prodejce je nicméně musí viditelně označit a umístit odděleně od stejného sortimentu. Potravina po uplynutí termínu minimální trvanlivosti není zdravotně závadná, avšak mohou být ovlivněny její chuťové či výživové vlastnosti. Před konzumací je nicméně potřeba ověřit, zda je potravina ještě „dobrá“, zdůrazňují autoři příručky.
U některých potravin datum použitelnosti ani minimální trvanlivost nenajdeme. To se týká třeba ovoce, u něhož lze fakt, že se zkazilo, mnohdy poznat na první pohled. Údaje o spotřebě ani trvanlivosti se ovšem neuvádí ani u potravin, které se kazí jen velmi pomalu, či dokonce vůbec.
Výdrži pomůže i vhodné skladování
Pomoci omezit plýtvání potravinami může i jejich správné skladování. Například chléb je podle platformy Food Waste Institut, která vznikla na Mendelově univerzitě, vhodné zabalit do utěrky, aby neplesnivěl. Rajčata se zase nedoporučuje skladovat v lednici. „Nejlépe jim bude v rozmezí od osmi po patnáct stupňů Celsia, případně v pokojové teplotě,“ doplňuje web Zachraň jídlo. Do lednice nepatří ani banány, které je navíc vhodné oddělit od jiného ovoce.
S Vánocemi je tradičně spojen také již zmíněný bramborový salát. Brambory podle Zachraň jídlo potřebují sucho, tmu a chlad, a to ideálně do šesti stupňů Celsia. Ve vyšších teplotách totiž začnou klíčit a vydrží podstatně kratší dobu.
Samotný bramborový salát je podle Zachraň jídlo vhodné skladovat na studeném místě přikrytý potravinovou folií. Kromě brambor je pak třeba dát pozor i na cibuli. „V bramborovém salátu se nejrychleji kazí čerstvá cibule – lepší je zamíchat ji třeba jen do půlky salátu a až se spotřebuje, přidat ji i do zbytku. Tím se prodlouží trvanlivost salátu,“ doporučuje organizace.
Řadu potravin lidé obvykle skladují v lednici. Organizace Zachraň jídlo ovšem na svém webu varuje, že mnoho z nich má teplotu v tomto spotřebiči nastavenou příliš vysoko. „Optimální teplota je do pěti stupňů, jinak se jídlo rychleji kazí,“ dodává.








