Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.

Stavba desetikilometrového úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi začala předloni v lednu a stála téměř sedm miliard korun. Jeho otevřením bude nejen dokončena nejstarší česká dálnice, ale výrazně se uleví také Přerovu, odkud by mělo zmizet až 70 procent kamionové dopravy.

„Města, která získala obchvat nebo dálniční napojení, vždy zaznamenala výraznou úlevu v dopravě. Stejný efekt očekáváme i v Přerově. Nový úsek D1 by měl zklidnit dopravu v centru města a zvýšit bezpečnost všech, kteří se po městě pohybují,“ uvedl náměstek primátora Přerova Tomáš Navrátil (ANO).

„Ten význam je obrovský a pro lidi je to velká úleva. Ekonomické přínosy jsou nezpochybnitelné, ale stavíme to hlavně pro místní, kteří bydlí v blízkosti zatížených komunikací. A také pro řidiče, aby se bezpečně a pohodlně dostali ke svým domovům,“ popsal Mátl v podcastu ŘSD. Poslední úsek D1 zároveň odvede tranzitní dopravu z Olomouce a Prostějova, které leží podél D46. Spolu s tímto úsekem D1 se během pátku otevírá také 7,6 kilometru dálnice D55 v úseku Olomouc–Kokory.

V úseku Říkovice–Přerov je celkem čtrnáct mostů a pět protihlukových stěn. Vysoutěženou cenu, necelých sedm miliard korun, se dle Mátla podařilo víceméně dodržet. „Jako všechny naše stavby má i tato zahrnutou valorizační doložku. Došlo k navýšení ceny kvůli inflaci během výstavby, ale k žádným zásadním změnám projektu ne,“ přiblížil.

Dvě desítky soudních sporů

Mátl považuje dokončení posledního úseku D1 za velký úspěch. Problémy spojené s touto stavbou byly dle něj značné. Projekt provázela odvolání i žaloby několika spolků, kterými se zabývaly úřady i soudy. „Absolvovali jsme přes dvacet soudních sporů a vypořádání námitek, některé případy skončily až u Nejvyššího soudu,“ řekl šéf ŘSD.

Silničáři museli v trase dálnice také zbourat některé domy, což s sebou neslo složitá jednání s vlastníky nemovitostí. „S těmi lidmi jsem někdy seděl i několik hodin, abychom se dokázali domluvit. Nakonec své nemovitosti prodali dobrovolně, aby mohla vzniknout nejvýznamnější mostní estakáda,“ sdělil Mátl.

Nejstarší, nejvytíženější i nejnebezpečnější

Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale v některých úsecích také nejvytíženější a nejnebezpečnější. Navzdory mnohaleté modernizaci patří zároveň místy i k nejpomalejším.

První úsek D1 byl otevřen 12. července 1971. Dálnice z Prahy do Mirošovic v délce 22,6 kilometru je dodnes nejstarším souvislým dálničním úsekem v Česku. Tuzemsko, které dnes dle některých názorů ve výstavbě dálnic výrazně zaostává za vyspělými státy, přitom mohlo patřit mezi lídry. Stavba důležité komunikace totiž byla schválena už 4. listopadu 1938 a počítala s dálničním propojením Prahy s Podkarpatskou Rusí. Zahájena byla 2. května 1939, práce však přerušila válka. Po jejím skončení byla výstavba krátce obnovena, v roce 1950 ale znovu zastavena.

Po obnovení stavby v roce 1967, kdy práce začaly „pražským“ úsekem Spořilov–Čestlice, se počítalo s trasou na Slovensko s ukončením na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Celá dálnice mezi Prahou a Brnem byla otevřena v listopadu 1980 spolu se zbývajícím úsekem D2 z Brna do Bratislavy.

Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníku nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí zahrnout do D1 i budovanou dálnici D47, která propojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Po otevření úseku Říkovice–Přerov tak bude D1 měřit celkem 376 kilometrů.

Modernizace i další stavby pokračují

Stavební ruch na D1 však neutichne ani nadále. Už v říjnu začala rozsáhlá přestavba křižovatky dálnic D1 a D2 na jihu Brna, připravuje se také rozšíření zhruba třicetikilometrového úseku mezi Kývalkou a Holubicemi.

Nejvýraznějším počinem posledních let byla modernizace úseku mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna, která probíhala v letech 2013 až 2021 a výrazně komplikovala vnitrostátní i mezinárodní dopravu. Stavbaři opravili 160 kilometrů dálnice v obou směrech, včetně 95 mostů a 35 nadjezdů. Dálnice byla zároveň rozšířena o tři čtvrtě metru na každé straně.

Na tomto úseku však zůstalo několik nedokončených staveb – například rekonstrukce mostu Šmejkalka u Senohrab, který pochází z první etapy výstavby D1 ve 40. letech minulého století. Otevření tohoto nejstaršího dálničního mostu v zemi se nyní očekává v první polovině roku 2027.

Změny v dopravním značení v Přerově

Se zprovozněním posledního úseku D1 mezi Říkovicemi a Přerovem souvisí také úpravy dopravního značení v Přerově, které začaly platit už ve čtvrtek. Na křižovatce ulic Tovačovská a Kojetínská se změnila přednost v jízdě. Dopravní změny čekají také řidiče na silnici mezi Velkým Týncem a Krčmaní, kde se upravují přednosti v jízdě kvůli sjezdu z dálnice.

„Změna dopravního značení je vždy problematická, lidé jezdí po paměti. V prvních dnech tam bude hlídkovat městská policie, aby byl provoz bez komplikací. Po zprovoznění dálnice budou u sjezdů také policisté, což je běžné při zvýšeném dohledu. Jde především o bezpečnost a plynulost dopravy. Sjezd Přerov-západ bude jedním z hlavních příjezdů do centra města,“ nastínil náměstek primátora Tomáš Navrátil (ANO).

Dálniční síť se za letošní rok rozroste o celkem 66,7 kilometru. V posledních týdnech to bylo hned několik úseků. V Olomouckém kraji 20. listopadu úsek D35 Křelov–Slavonín 2. etapa, v Královéhradeckém kraji 16. prosince úseky Hořice–Sadová–Plotiště 1. etapa, včetně úseku Vysoké Mýto–Džbánov, v Pardubickém kraji 18. prosince úsek D35 Janov–Opatovec.

Share.